Kultura a styl

Vánoční tabule našich předků. Jak moc se liší od toho, co jíme dnes

Jedna věc se nezměnila, a to že Vánoce jsou svátky hojnosti

autor

Klára Sanders

21. prosince 2020

 
FOTO / Depositphotos
Vánoce jako svátky klidu, míru a hojnosti slavíme již mnoho let. Od dob našich předků se ale spoustu věcí změnilo. Změnilo se také jídlo, které se o Štědrovečerní večeři podávalo.
Reklama

Jedna věc se nezměnila, a to že Vánoce jsou svátky hojnosti. Proto se na Štědrý den objevuje na stole nepřeberné množství sladkých i slaných pochutin. Vše je završeno společnou rodinnou večeří, která se ale velmi liší od té, která se připravovala v dřívějších dobách.

Štědrý den našich předků

Dnes si některé rodiny dopřávají chutného jídla celý den, ale dříve byl Štědrý den dnem postním. Přes den se nejedlo vůbec, nebo si lidé dle zvyků jednotlivých krajů připravovali jen lehká jídla, jako například houbového kubu, ovocný kompot nebo řídkou polévku. Vánočka a štola však byly povoleny nepřetržitě.

Štědrovečerní večeře byla proto vyvrcholením celého dne a každý se při ní najedl dosyta. Dřívější menu bylo však oproti tomu dnešnímu, jak ho známe my, mnohem zdravější. Místo od místa se sice skladba večeře lišila, ale nikde se nejedlo maso. Nejčastěji se připravovaly pokrmy z luštěnin, brambor a obilovin. Menu se skládalo z devíti chodů a ochutnat se dle tradice měly všechny plodiny, které se uplynulý rok urodily.

Štědrovečerní menu dnes

V dnešní době máme vánoční menu spojené především s vánočkou, cukrovím, smaženým kaprem a bramborovým salátem. V některých rodinách se celý den nesmí konzumovat nic jiného, než právě typické vánoční pečivo, v jiných se k obědu servíruje houbový kuba. Kdo tradice dodržuje, víceméně se postí tak, jak to bylo dříve zvykem. Ale není výjimkou, že se dnes i na Štědrý den jedí pokrmy, které nemají s Vánocemi nic společného.

Na čem si dnes pochutnáváme

Smažený kapr

Nejchutnější kapr se každoročně shání u venkovních prodejců, kteří se s blížícími se Vánocemi začnou objevovat úplně všude. Kapr z kádí plaval celý rok v rybníce a má proto chutné maso. To ale neplatí u kaprů nad dva kilogramy, kteří mohou mít typickou bahnitou chuť. Z těla kapra se pak připravuje typický smažený pokrm.

Rybí polévka

Hlava, ocas a vnitřnosti, které po kaprovi zbudou, se pak využijí při přípravě polévky, která je rovněž tradičním štědrovečerním jídlem. Připravuje se společně se zeleninou a zašlehaným vejcem.

Smažený řízek

Ti, kteří neupřednostňují bahnitou chuť kapra, která je ale způsobena špatným výběrem ryby, si místo něj připravují smažený řízek v trojobale.

Bramborový salát

Ke kaprovi se na talíř podává bramborový salát, na který neexistuje univerzální recept. Základní surovinou jsou sice brambory, ale vše ostatní do něj každá rodina přidává jinak.

Někdo dává vařenou čerstvou zeleninu, někdo kupuje sterilovanou. Někde se do salátu nakrájí buřt, jinde šunka a v jiných domácnostech točený salám. Jedni přidávají do salátu vejce, jiní cibuli nebo hrášek. Nakonec se salát zjemní majonézou, která se dá ale zředit jogurtem nebo šlehačkou. Zkrátka co rodina, to unikátní bramborový salát.

Vinná klobása

Tato tradiční česká uzenina se připravuje na pánvi zatočená do spirály. Aby se při smažení nerozmotala, propichuje se špejlí. Na talíři pak působí stočené kolo jako slunce, a proto je často právě vinná klobása podávána o Vánocích jako oslava slunovratu.

Houbový kuba

Jedná se o tradiční české jídlo, které jedli už naši předci. Skládá se hlavně z vařených krup a hub, ale jeho dominantní chutí je i česnek. Nejčastěji ho na stole vídáme jako polední jídlo. Dříve to bylo kvůli zvyku, který nakazoval nejíst až do Štědrého večera maso.

Vánoční štola a vánočka

Sladká vánočka z kynutého těsta je rovněž vnímána jako slavnostní jídlo. Peče se v předvečer Štědrého dne a poté se konzumuje často s máslem, medem, povidly nebo marmeládou. V některých domácnostech se peče také vánoční štola, která je plná sušeného ovoce a ořechů. Svůj původ má ale v Německu.

Cukroví

Zhruba měsíc před Vánocemi se u nás začíná péct vánoční cukroví, což je jednou z nejčastějších a nejdodržovanějších tradic. Dle tradice se peče 12 druhů, aby byl za každý měsíc v roce jeden. Cukroví je povoleno, stejně jako vánočka, konzumovat celý den.

Vaječný koňak

Sice není pokrmem, ale na vánoční tabuli jistě patří. Často si ho z kondenzovaného mléka, rumu, cukru a vajec vyrábíme sami a na výslednou chuť jsme náležitě pyšní. Nabízí se pak všem návštěvám, které o svátcích do domu přijdou. Přidává se také do  některých druhů cukroví.

Další zajímavé články