Kultura a styl

Ženy od Jadranu nedají dopustit na černou. Tvrdí, že jim v ní je nejmenší vedro

I tak je někdy lepší zalézt do stínu

autor

Tereza Komárková

14. července 2022

 
FOTO / Depositphotos
Vrátili jste se z Chorvatska a doteď přemýšlíte nad tím, proč místní ženy, především ty starší, nosí v nesnesitelných vedrech černé oblečení? Vysvětlení je snadné. Černá barva k nim totiž nepustí tolik tepla a díky cirkulaci vzduchu ženy ochlazuje.
Reklama

Proč ženy v Chorvatsku nosí přes léto, kdy okolní teploty na slunci často přesahují 40 °C, černé oblečení? Všichni přece vědí, že čím tmavší barva, tím více přitahuje a absorbuje teplo. Ovšem u oblečení to funguje trochu jinak. Černá barva navíc dokáže teplo také vyzařovat, a proto se například i chladiče vyrábějí černé. Jak to ale celé funguje?

Absorbuje a odráží teplo

Nezáleží pouze na tom, jakou barvu oblečení má. Důležitá je také tloušťka oděvu, materiál a hlavně způsob nošení. Například i sinajští beduíni nosí ve vyprahlé poušti róby černých barev, které jsou ovšem vyrobeny ze silné vlněné látky, která má schopnost sluneční paprsky doslova absorbovat a teplo nepustit dál v takové míře. Klíčem je tudíž hlavně tloušťka oděvu, jehož vnější vrstva se zahřívá, jelikož černá barva má mnohem větší schopnost absorbovat teplo. Kvůli silné látce se pak teplo dále nepřenáší v takovém rozsahu.

Volné oblečení

Důležité však je také oblečení nosit volně, nikoliv těsně na těle. Díky volnému oblečení pod ním totiž může vzduch cirkulovat a ochlazovat se. Jak se v typické černé róbě cítí konkrétní ženy? Na náš dotaz odpověděla i Marija Knezevic, která žije na ostrově Murter, který leží v Šibenicko-kninské župě. "My jsme doma vždycky nosili černou. Stará babička, moje babička, maminka i všechny ostatní ženy včetně nás nejmladších. V dnešní době už ženy dbají spíš na módu, ale my starší ročníky zůstáváme u toho, co nás naučily naše matky a je nám v tom dobře," vysvětlila osmdesátiletá Chorvatka.

Komínový efekt

Podle vědců jde především o to, že jak beduíni, tak chorvatské ženy nosí své oděvy volně. Jde tedy především o to, že pod róbou může docházet k proudění vzduchu, nebo dokonce zmiňují i komínový efekt, kdy teplý vzduch stoupá mezi oděvem a kůží vzhůru, čímž tělo neustále ochlazuje.

Studie z roku 1980

Před více než čtyřiceti lety se tomuto fenoménu věnovala i vědecká studie, která byla publikována v časopise Nature v roce 1980. Čtyři vědci v rámci studie měřili tepelné zisky a ztráty člověka, který stál v poledne ve vyprahlé poušti čtyřikrát v jiném oděvu. Jednou byl celý zahalen do černého hábitu, podruhé měl bílý hábit, dále hnědou armádní uniformu a nakonec kraťasy. Každé testování trvalo půl hodiny a odehrávalo se v Negevské poušti při teplotách 35 °C až 46 °C. Výsledky však přinesly překvapivý závěr. Bílé i černé roucho znamenalo úplně stejné množství tepla, které se na člověka přeneslo. I přesto, že černé roucho absorbovalo tepla více (a to až 2,5krát), ztratilo se dříve, než se dostalo dobrovolníkovi na kůži. Tímto experimentem bylo přesvědčivě dokázáno, že černá róba nezahřívá člověka více, než světlá či jakákoliv jiná barva.

Zdroj: Autorský článek, další zdroje: nature.com, theguardian.com, csmonitor.com.

Další zajímavé články