V dnešní době sociálních sítí a mobilních telefonů je sice velice nepravděpodobné, že by vám dával někdo najevo svou náklonnost, nebo naopak nezájem barveným vajíčkem, ale tradice jsou od toho, aby se dodržovaly, tak proč na ně úplně zanevřít. Dostat v dnešní době pozvánku na rande prostřednictvím červeného vajíčka je přece hrozně romantický krok. Nemyslíte?
A pokud Velikonoce slavíte, ještě jste na ně úplně nezanevřeli a jistý smysl pro vás tento pohyblivý svátek jistě má. Vajíčka patří k Velikonocům od dávných dob, kdy se původně pouze barvila především přírodními barvivy a později se začala i zdobit dalšími způsoby. Některé malérečky (ženy, které zdobí vajíčka, pozn. red.) dokážou nad vajíčky sedět několik hodin denně a výsledek jejich práce je skutečným uměleckým dílem.
A i když jste to možná nevěděli, barvení a malování vajíček nemá nic společného s křesťanskými tradicemi, jelikož vajíčka se barvila mnohem dříve, než se Velikonoce staly církevním svátkem.
Původ barvení vajíček
Ač mají dnes jednotlivé barvy vajíček svůj význam, dříve bylo malování a barvení čistě praktickou záležitostí. Čtyřicetidenní půst, který je dnes tradičním symbolem Velikonoc, je totiž obdobím bez masa, mléčných výrobků, ale rovněž vajec. To ovšem nikdo nebyl schopen vysvětlit slepicím, které i přesto snášely denně vejce. Bylo tudíž nutné vyřešit, co se snesenými vajíčky udělat. A protože všichni věděli, že uvařená vejce vydrží mnohem déle, stalo se to běžnou praxí. Aby ale od sebe jednotlivá vajíčka odlišili, začali je označovat barvami. Tenkrát to byla především přírodní barviva, jako například cibulové slupky, řepa, mrkev a podobně. Za celé velikonoční období se ale vajíček většinou nashromáždilo tolik, že je jedna domácnost nebyla schopna zkonzumovat, a proto se na Velikonoční pondělí začala rozdávat koledníkům.
Význam jednotlivých barev
Jak již bylo řečeno, dříve se pro obarvení vajec používala především barviva na přírodní bázi. Nejprve se jednalo pouze o červenou, ale jak lidé začali přicházet i na další barvy a odstíny, postupně se přiřadil i nějaký konkrétní význam. V dnešní době barvíme vajíčka průmyslovými barvivy, jejichž odstínů a barev je nespočet, ale i dalšími metodami, jako je ubrousková metoda, barvení pomocí pěny na holení či speciálními fixy. Někteří z nás se ale často vrací k barvení některými druhy potravin. Ať tak či onak, význam jednotlivých barev zůstává nepozměněný, aby koledník, kterému je vajíčko určeno, bez zaváhání poznal, co mu chce vejcem dívka sdělit.
Červené vajíčko znamená vždy lásku a je určeno vždy pouze mládenci, na kterého si dívka myslí. Je to také barva, která symbolizuje život, krev, ale také oheň a veselí.
Světle zelené vajíčko znamená, že je chlapec dívce sympatický. Je to také nejoptimističtější barva, která je symbolem jara, mládí, růstu, veselí, zdraví a naděje.
Tmavě zelené vajíčko značí oblíbenost chlapce.
Modré či fialové vajíčko dáva chlapci určitou naději.
Žluté vajíčko pro chlapce znamená jasné gesto: odmítnutí. Žlutá barva je barvou slunce, bohaté úrody a hvězd, ale rovněž také žárlivosti.
Co znamenají barvy stuh na pomlázce
Každý chlapec či muž by si měl uplést vlastní pomlázku. Když jde poté na koledu, barvy stuh, které mu dívky navážou na jeho pomlázku, pak mají úplně stejný význam jako barvy vajec. Chlapec pak má jasno, co mu která dívka, kterou "vyšupal", dává svou stuhou najevo. Muž či chlapec pak tyto stuhy dívkám většinou na večerní zábavě vrací, nebo je daruje své sestře, které se mohou hodit třeba příští rok na Velikonoce. Podle toho, kolik získal chlapec stuh, se také dalo na první pohled poznat, jak si mezi dívkami vede a také na kolika místech ten den koledoval.
Zdroj: milujivelikonoce.cz, muzeum-pribram.cz.
