O tom, že klíšťata přenášejí nakažlivé choroby, víme dávno. Proti klíšťové encefalitidě se dokonce můžeme očkovat, boreliózu lze léčit v případě brzkého zjištění antibiotiky. Není-li však léčena včas, může mít pro pacienta doživotní následky. Pak jsou tu ale další choroby, o kterých se příliš nemluví, ale rovněž mohou způsobit vleklé zdravotní komplikace. Zdárným příkladem je babesióza, což je onemocnění, které je bohužel v současné době přehlíženo, ale jeho výskyt a závažnost je mnohem vyšší, než se kdy myslelo.
Přehlížená babesióza
U nás se o ní příliš nemluví. Je to dáno tím, že o ní laická veřejnost nemá ani ponětí, ale ani odborníci z řad lékařů se s ní často nesetkali a příliš dobře ji neznají. Data však ukazují, že tuto nemoc klíšťata přenášejí mnohem častěji než například klíšťovou encefalitidu. Minulý rok přenášelo klíšťovou encefalitidu 1 % klíšťat, boreliózu 10 % a babesiózu celých 7 %. Vyšetřeno přitom bylo více než 17 000 jedinců.
Babesie jsou jednobuněční prvoci (stejně jako je tomu u borelií), kteří žijí parazitický způsob života. Ke svému životu potřebují dva hostitele, kterými jsou právě klíště a člověk (nebo jiný savec). Mohou však napadnout i drobné hlodavce, prostřednictvím kterých mohou nemoc na člověka přenést. Nemoc je nebezpečná v tom, že napadá červené krvinky, které jsou ideálním místem pro množení. Může to dojít až tak daleko, že bude nakaženo až 80 % červených krvinek a onemocnění bude mít velice závažný průběh. K němu může přispět i fakt, že některá klíšťata přenášejí jak babesii, tak Lymeskou boreliózu a infekce dvou chorob současně značně stěžuje průběh nemoci.
Další infekční nemoci
To ale není jediná nemoc, o které se příliš nemluví. Klíšťata přenášejí rovněž ehrlichiózu neboli anaplazmózu, což je nemoc vyvolaná bakteriemi a její průběh může připomínat Lymeskou boreliózu. Dříve se myslelo, že jí mohou onemocnět pouze psi, ale dnes se ví, že je infekční i pro lidi. Celorepublikový průměr výskytu u klíšťat je kolem 2 %.
Dále jsou tu patogeny Bartonella, které způsobují onemocnění, které je často způsobeno kočičím škrábnutím. Mohou ji však přenášet rovněž členovci sající krev. Při infekci dochází ke zvětšení uzlin, ale většinou se žádná další léčba nevyžaduje. Mezi lety 2009 až 2021 nemoc přenášelo 1 % klíšťat.
Pak je tu také tularémie neboli zaječí nemoc, která u drobných hlodavců vyvolává ztrátu plachosti, čímž je ohrožuje na životě. Prostřednictvím klíštěte však mohou být tularémií infikování i lidé, u nichž má nemoc jiné, ale rovněž závažné, příznaky. Nemoc se projeví většinou během pěti dnů od infekce bakteriemi, které napadají kůži, střeva, oči, ústa či plíce. Pokud se infekce dostane do krevního řečiště, může to způsobit velice závažné poškození orgánů. Její výskyt je však minimální.
Poslední nemocí, o které chceme mluvit, je neoehrlichioza. Je to nově objevená infekční choroba, která představuje nebezpečí především pro oslabené jedince. Při včasném rozpoznání a nasazení správné léčby dojde brzy k uzdravení. Poznáte ji podle nástupu zimnice s vysokými horečkami, bolesti svalů, kloubů, hlavy či ztuhlosti šíje. Dochází rovněž k zjištění vysokých hodnot CRP. Když se však nemoc brzy nerozpozná, může dojít až k nebezpečné tromboembolické příhodě.
Zdroj: kliste.cz, wikiskripta.eu, zdravi.euro.cz.
