Kultura a styl

Přesuňte se v čase a zakuste sváteční hodování dob minulých

Vánoce našich předků byly mnohem střídmější

autor

Erika Tomanová

24. prosince 2020

 
FOTO / Depositphotos
Přemýšleli jste někdy, jak moc se liší naše Vánoce od Vánoc našich předků? Co nesmělo chybět na sváteční tabuli a kdy se usedalo ke štědrovečernímu stolu? Pojďme se přesunout v čase a přiblížit si klasické staročeské Vánoce.
Reklama

Oslava Vánoc byla původně spojena s oslavou slunovratu. Lidé slavili od 21. prosince až do Nového roku, tedy dvanáct nocí. Odtud je také odvozen název vánočních svátků. Z dřívějšího „dvánnoce“ postupně vznikly dnešní Vánoce.

Na svátečním stole nemohly chybět větvičky natrhané na svatou Barboru, tzv. barborky. Nad dveřmi viselo jmelí a celá rodina se sešla u štědrovečerního stolu, když vyšla na obloze první hvězda. Tím totiž končil půst. 

Na vánočním stole našich předků bylo zpravidla devět chodů

Na vánočním stole bylo zpravidla devět chodů. Nesměly chybět pokrmy z toho, co hospodářství dalo. Většinou to byly luštěniny a obilniny. Na oběd se podával kuba, protože do večera se nesmělo jíst maso. Kapr se dělal v úpravě „na černo“.  Tento recept také patří k těm vůbec nejstarším vánočním receptům. 

Sváteční hostina krok za krokem

Sváteční hostině předcházel půst, ale na Štědrý večer si i v chudších rodinách dopřávali několik chodů, protože lidé věřili v kouzelné devatero. Podle pověry platilo, že čím více bude chodů, tím bude příští rok větší úroda na poli. 

Chystal se vždy jeden talíř navíc pro náhodného hosta. Pod talíř se dával zlatý penízek nebo šupinky z kapra pro štěstí a peníze. Hospodyně nesměla vstát od stolu, aby se na příští rok zase všichni ve zdraví sešli. V některých rodinách tato tradice přetrvává dodnes.

Prvním chodem bývaly oplatky s medem. Jako druhá se podávala polévka, která byla nejčastěji s houbami. Rybí polévka se prosadila až v pozdějších dobách.

Z luštěnin se nejčastěji podával hrách, protože klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Nejdříve hospodyně odebrala z mísy hrachu po lžíci pro každé z domácích zvířat, potom si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní.

Jedla se i nezvyklá kombinace čočky na kyselo sypaná strouhaným perníkem. Tento pokrm měl stolovníkům přinést příští rok dostatek peněz. Tradičním jídlem byl houbový kuba, ve kterém nemohly chybět kroupy, jáhly, houby a česnek a brambory. Tradiční kapr se stal součástí vánoční tabule až v 19. století. 

Jako dezert patřila na staročeskou vánoční tabuli kaše s medem nebo míchané sušené ovoce. A nesměl chybět sladký kompot a jahelník, který se jedl na konec štědrovečerní večeře. Můžete ho vyzkoušet i vy.

Jak na staročeský jahelník

Budete potřebovat

  • 1 litr mléka
  • 1/4 kg jáhel
  • špetku soli
  • 4 lžíce cukru
  • 3 vejce
  • půlku citronu
  • 1/4 kg sušených švestek
  • 350 g másla
Postup

Namočíme na tři hodiny švestky do mléka, uvaříme jahelnou kaši (jáhly je třeba 2krát spařit), trvá to asi hodinu.

Do hotové kaše zamícháme cukr, citrónovou šťávu a kůru a žloutky.

Pak ušleháme tuhý sníh a lehce vmícháme do kaše.

Vymažeme pekáč, rozprostřeme kaši a poklademe na ní vymačkané švestky.

Zbylým omastkem jahelník pokropíme a dáme do trouby zapéci na půl hodiny. 

Po štědrovečerní hostině přicházela na řadu celá škála štědrovečerních zvyků, které předpovídaly budoucnost. Toto magické čarovaní mělo například zajistit v dalším roce bohatou úrodu, ukázat jestli bude v rodině všem sloužit zdraví či jejich syn nebo dcera půjdou z domu. Vrcholem Štědrého večera byla půlnoční mše.

 
Vstoupit do diskuze
Další zajímavé články