Všichni známe různá obecná doporučení, že dospělý člověk průměrného vzrůstu a váhy by měl přijmout zhruba 2 – 3 litry tekutin denně. Při vyšším výkonu a vyšší teplotě se množství zvyšuje. Existují ale nějaké způsoby, jak zjistit, že pijeme opravdu správně?
Moč
Nejjednodušším způsobem je sledovat barvu a hustotu moči. Pokud máte možnost ji měřit hustoměrem, pak optimální hustota by měla být 1,005 – 1,015 g/ml. Pokud měřit nemůžete, lze si pomoci tak, že sledujete, jak často chodíte na záchod. Pokud jdete pravidelně zhruba každé 2 - 3 hodiny a moč má světlou barvu, mělo by být vše v pořádku.
Váha
Jednou z možností jak zabránit dehydrataci je sledování hmotnosti. Jestliže máte zhruba konstantní váhu, pak krátkodobé výkyvy jsou dané jednak příjmem potravy a vylučováním stolice, ale také mírou zavodnění organismu. Snadno vysledujete, že po fyzické zátěži vaše hmotnost klesá. To jde na vrub ztracené vodě. Měli byste se snažit zhruba během tří hodin dostat prostřednictvím příjmu tekutin váhu na původní úroveň. Nesnažte se o to příliš rychle. Tím byste si mohli ublížit a tělo by stejně mělo tendenci přebytečné tekutiny vyloučit.
Žízeň
Měli bychom se už v průběhu mládí naučit pít tak, abychom vodu či jiné tekutiny přijímali i bez akutního pocitu žízně. Jde o to, že jsou v životě situace a období, kdy žízeň nevnímáme, a to se nám může stát osudným. Malé děti se snadno zaberou do hry a nemyslí na své pocity. Zde musí nastoupit naše rodičovská odpovědnost. U starších osob zase mizí pocit žízně všeobecně. Zejména ženy už od středního věku mívají sníženou potřebu pití. Vede to k malátnosti, nižšímu výkonu, zácpě a dalším nepříjemnostem v podobě vzniku ledvinových kamenů, zbytečně zahuštěné krve a s tím spojených komplikací při vzniku různých trombů a dalších život ohrožujících záležitostí.
Co pít?
Často je tou nejjednodušší odpovědí na tuto otázku slovo voda. Obyčejná voda je tím nejlepším nápojem. Je ale jasné, že někdy potřebujeme změnu. Hodí se proto i minerální vody, obzvlášť ty, které obsahují více hořčíku a méně sodíku. Někdy je dobrý i bylinný čaj. Z různých jiných zdravotních důvodů je skvělé pití čajů zelených i černých, pochopitelně neslazených. U čajů ale musíme počítat s jejich obsahem kofeinu a tak podobně jako u kávy bychom měli přidávat i obyčejnou vodu, abychom zabránili dehydrataci. Příjemnou změnou může být pár kousků ovoce. Ovoce obsahuje obvykle hodně vody, má v sobě vlákninu, cukry i různé minerály a vitaminy. Je přírodní. Jedinou vadou na kráse je příliš vysoký obsah fruktózy, která způsobuje ztučnění jater.
Teplota nápoje
Extrémy mohou škodit. Pijeme-li příliš horké nápoje, můžeme si způsobit rakovinu jícnu. Při pití příliš ledových nápojů můžeme zase dostat zánět hltanu, hrtanu či průdušek. Často je proto nejlepší teplota kolem 14 stupňů Celsia. Jde o nápoj, který je chladnější než vzduch v místnosti či okolí, ale není extrémně přechlazený. Záleží také na dispozicích konkrétního člověka. Pokud víte, že s vámi ledová tříšť nezamává, můžete si ji klidně dát. Počítejte ale s tím, že slazené nápoje žízeň nezaženou. To už je lepší teplý čaj.
Často je nejlepším nápojem obyčejná voda
Voda s citronem a mátou je velmi osvěžující a i bez cukru chutná skvěle 
