Tipy a triky

Hmoždíře byly nepostradatelnou součástí kuchyní našich babiček. Objevte jejich kouzlo i vy, poradíme s výběrem

Hmoždíř je ozdobou každé kuchyně

autor

Marie Slováková

17. října 2020

 
FOTO / JumpStory
Tajemství hmoždíře znali již v dávném starověku a za časů našich babiček byl nepostradatelnou součástí každé kuchyně. Věděly, že nejvíce vynikne chuť koření a bylinek drcených v klasickém hmoždíři. Podívejte se, na co by se vám mohl hodit a jak vybrat ten pravý.
Reklama

Hmoždíře jsou lidstvu známé po tisíce let a i přes technologický pokrok a širokou nabídku elektrických mlýnků, mixerů či sekáčků, je hmoždíř stále jedním z nejlepších pomocníků, který naplno rozvine chuť a vůni čerstvě drceného koření či bylinek.

Na materiálu záleží

Hmoždíře se vyrábějí z nejrůznějších materiálů, od tradičních z mramoru, kamene přes dřevěné, keramické až po kovové. Dalšími oblíbenými materiály jsou granit nebo láva. V hmoždířích z tohoto materiálu se v Mexiku připravuje a zároveň servíruje tradiční avokádový pokrm guacamole. Jejich výhodou je mohutnost, pevnost a přirozeně drsný povrch. Práce s nimi je mnohem pohodlnější, než například s lehkými dřevěnými hmoždíři.

Dřevěné hmoždíře navíc díky své savosti dlouhou dobu drží vůně, které mohou ovlivnit chuť při další přípravě v hmoždíři. Proto jsou vhodné především na drcení suchých potravin. Porcelánové jsou zase hodně křehké a při silném tlučení nebo pádu mohou prasknout. Nerezové a jiné kovové hmoždíře jsou sice nerozbitné, ale mělnění bylinek vám příliš neusnadní. Také se snadno poškrábou.

Pozornost věnujte i tlouku

Důležitá je i velikost tlouku, který by měl být dostatečně vysoký, abyste si při přípravě tekutých směsí neušpinili ruce a nezranili se o okraje hmoždíře. Určitě neuděláte chybu, když si pořídíte masivní hmoždíř z nějakého kamenného materiálu s drsnějším povrchem, širší základnou a přiměřeně velkým tloukem, který vám dobře padne do ruky. 

Velikost podle použití

Mosazný hmoždíř, který možná máte doma po své babičce, mívá nejčastěji tvar vyššího hrnku s plochým dnem a hladkým povrchem. Také jeho tlouk, tedy palička, má většinou ploché konce. Takový hmoždíř se hodí spíše na drcení koření či léků, které z něj nevyskakují. Například pesto by se vám v něm nepřipravovalo snadno, protože by se hůř míchalo. Na přípravu pesta, dipů a marinád je vhodnější hmoždíř ve tvaru misky.

 
Vstoupit do diskuze
Další zajímavé články