Tipy a triky

Skvělý tip, jak uchovat zeleninu a mít ji stále po ruce. Vsaďte na starý dobrý způsob

Konzervační účinky soli zná lidstvo již po staletí

autor

Erika Tomanová

05. května 2021

 
FOTO / Depositphotos
Ať už si ovoce, zeleninu či bylinky vypěstujete sami, nebo si je koupíte od lokálních dodavatelů, je důležité vědět, jak tyto produkty co nejlépe uskladnit, abyste zachovali nejen jejich chuť, ale také nutriční hodnoty. A hlavně, abyste je měli stále po ruce.
Reklama

Ne každou potravinu je třeba skladovat v lednici či v mrazničce. A to i proto, že se mnohdy potýkáme s nedostatkem místa. Pojďme si připomenout dva osvědčené způsoby, které používaly již naše babičky.

Zkuste sůl

Konzervační účinky soli zná lidstvo již po staletí. Pokud jste o konzervaci potravin solí nic moc neslyšeli, možná byste byli překvapeni, kolik by toho o této metodě věděla vaše prababička.

Mějte zeleninu stále po ruce

Dříve se v soli uchovávaly zejména živočišné produkty, ale občas i zelenina. Dnes už sice většinu potravin můžeme zmrazit či sterilovat v nálevu, přesto však stále existují situace, kdy se vám v kuchyni může nakládání do soli hodit i dnes.

Vydrží několik měsíců

Podstata konzervačních účinků soli je založena na schopnosti odebírat z potravin vodu. Jde tedy vlastně o nepřímé vysoušení prostředí mikroorganismů, přičemž zejména mnohé patogenní bakterie jsou na sůl velmi citlivé. Pokud má být sůl jediným konzervantem, využívá se koncentrace alespoň 20 procent a potravina se následně uchovává v suchu a chladu.

V takovém případě by měla vydržet minimálně několik měsíců. Konzervační účinek se však projevuje už při koncentraci 10 procent, ale některé mikroorganismy jsou schopny snášet koncentraci až do 30 procent. 

Polévkové koření máte stále po ruce

Nakládání polévkové zeleniny do soli má své využití i v současnosti. Pokud máte velkou úrodu ze zahrádky, nemáte sklep a v mrazničce málo místa, může se vám hodit. Na jeden kilogram zeleniny je potřeba 200–250 gramů soli. Používejte jen čerstvou, nepoškozenou zeleninu (mrkev, petržel, celer, kapusta, květák, pórek a další).

Jak na to

Zeleninu nakrájejte na nudličky či nastrouhejte na hrubo. Smíchejte se solí a nechejte hodinu odležet. Následně zeleninu napěchujte do skleniček, povrch posypejte solí a skladujte na chladném, tmavém místě. Máte takto připravený polévkový základ kdykoli k dispozici. 

Zkuste sušení

Sušení je nejstarším způsobem konzervace. Dochází při něm k postupnému snižování obsahu vody, tím se zamezuje nepříznivému vývoji mikroorganizmů. Proto se při zpracování sušením nemusí používat konzervační přípravky. Správně usušené potraviny mají obsahovat nejvýše 5 % vody. Sušení je navíc metoda levná, rychlá a jednoduchá. Je vhodná pro zpracování téměř všech druhů zeleniny, ovoce, hub či bylin.

Chceme-li uchovat v sušené zelenině nebo ovoci co největší množství potřebných látek, není vhodné sušit ani na sluníčku či v troubě, ale jako nejvhodnější se ukazuje elektrická sušička. Především vitaminy jsou citlivé na vysokou teplotu, slunce a vzdušný kyslík. Teploty při sušení se mají pohybovat v rozmezí 30-60 °C a sušení má probíhat v proudu teplého vzduchu bez přítomnosti světla. Sušené potraviny si tak zachovávají pěkný vzhled, původní barvu, vůni a pružnost.

Jak na to

Na sušení použijeme dobře narostlou a vyzrálou zeleninu, která má největší obsah přírodních cukrů a živin. Zpracovat můžeme i zeleninu drobnější, zdeformovanou či s mechanickým poškozením povrchu.

Zeleninu nakrájíme na plátky, kostičky či hranolky. Ty rovnáme na síta vždy v jedné vrstvě. Snažíme se o maximální využití sušicí plochy. Zelenina se tak suší rovnoměrně. 

Dbejte na správné uskladnění

Po usušení je důležité jednotlivé druhy správně uskladnit. Nejvhodnějšími nádobami jsou sklenice se zabroušenými uzávěry, ale i plátěné sáčky, pokud je máme zavěšené na vzdušném, suchém a chladném místě. Teplota v místnosti s uskladněnými sušenými produkty by měla být nejvíce 15 °C. Nádoby plníme po okraj a označíme štítky s uvedením obsahu a datem sušení.

 
Vstoupit do diskuze
Další zajímavé články