Původní keřovitá chilli paprička, nazývaná také kolumbijský nebo kajenský pepř, dnes u nás známá také jako feferonky, je ve své domovině víceletou rostlinou s botanickým názvem Capsicum frutescens. Vyznačuje se obsahem originální, v rostlinné říši ojedinělé, velmi pálivé látky zvané kapsaicin.
Kapsaicin je nejen příčinou pálivosti chilli papriček, ale má spolu s dalším množstvím preventivně i ozdravně působících látek nacházejících se v paprikách i nadprůměrně širokou škálu léčebných účinků. Je to alkaloid, jehož obsah v paprikách dosahuje po dobu jejich zralosti maximum, které je závislé nejen na druhu papriky, ale také na daných klimatických podmínkách, tedy v tropech nebo podobných podmínkách, hlavně co se týká tepla a světla, dosahuje hodnoty až 1,9 % i více. Nejvyšší obsah kapsaicinu v jejím plodu, který je vlastně bobulí, se nachází hlavně v placentě, tedy v žebrech a žilkách plodu, ale podstatně méně v samotných jeho stěnách.
Pálivé papričky v sobě mají vysoký obsah vitaminu C, který je důležitým prostředkem k posílení imunity a dobrým antioxidantem, dále obsahují vitaminy A, K, B6, E a beta-karoten.
Léčivé účinky
- Působí proti arterioskleróze.
- Významně zlepšují krevní tlak i oběh v mozku a v končetinách.
- Masti natřené na pokožku ji prokrvují, prohřívají a zbavují svalové bolesti.
- Zastavuje i krvácení ran.
- Pomáhají i diabetikům normalizovat inzulin a snižovat krevní cukr.
- Snižují cholesterol.
- Zlepšují metabolismus.
- Působí preventivně proti žaludečním vředům.
- Kapsaicin obsažený v chilli papričkách má vliv na spalování tuků, ostré potraviny obecně snižují chuť k jídlu a zvýšením tělesné teploty nutí organismus k činnosti, tedy ke spalování kalorií.
Pěstování
Je zajímavé, že ve střední Evropě se první pokusy s pěstováním chilli papriček kromě Maďarska odehrály už v roce 1562 u Brna, ale její konzumování se tehdy ještě neujalo. Zeleninová velkoplodá paprika se silnou dužinou se však v Evropě začala pěstovat a konzumovat až v 19. století, ale až ve 20. století se podařilo vyšlechtit papriku nepálivou i pro ty citlivější. Před sty lety se v Maďarsku podařilo vyšlechtit skutečně lahůdkovou, sladkou, silnostěnnou červenou, tzv. rajčatovou papriku. Tak jako se chilli paprika stala národním kořením nejen Mexičanů v Americe, tak se udomácnila i v Evropě ve Španělsku a v Maďarsku.
V našich nejteplejších lokalitách dosáhneme dobrých výsledků jen tehdy, když je pěstujeme zásadně ze sazenic, a to hlavně z odrůd s krátkou vegetací proto, aby dozrávaly ještě v době, kdy je dostatek tepla a světla a není vysoká vzdušná vlhkost. Jen za těchto podmínek papričky dobře dozrají a získají chuť. Pro úspěšné pěstování chilli papričky vyžadují denní teploty 26 až 35 °C.
Zálivka
Chilli papričky mají jen mělký kolový kořen, a proto je důležité, aby půda byla soustavně, ale jen přiměřeně vlhká. Rostlinu zaléváme přímo ke kořenům vlažnou vodou. Ideální je pravidelná ranní závlaha, do které přidáváme hnojivo na rajčata a papriky, ale jen s přiměřeným obsahem dusíku. Půda by měla být lehčí, vzdušná, dobře zásobená humusem. O opylování květů nemusíme mít za normálních tepelných podmínek a vlhkosti vzduchu obavy, protože květy má paprika oboupohlavní a samosprašné. Pokud pěstujeme sazenice na okenním parapetu, pozor na okenní chlad.
V našich klimatických podmínkách pěstujeme papriku prakticky jen jako jednoletou. Šlechtitelé se ale stále snaží vypěstovat buď ty nejpálivější až ďábelské papričky, nebo různotvaré, různobarevné až okrasné odrůdy i chuťově s různými ovocnými variantami, takže se stále máme na co těšit.
Při práci s chilli paprikou nebo přípravky, které ji obsahují, musíme dát pozor, aby se nám nedostaly do očí, protože by způsobily zánět.
Podle statistik se v kulturách, kde jsou chilli papričky běžnou každodenní součástí jídelníčku, vyskytuje významně nižší procento onemocnění srdce, infarktů, zánětlivých onemocnění trávicího traktu i rakoviny. Jsou také méně ohroženi potravou kontaminovanou různými bakteriemi, protože střevní sliznice je díky chilli papričkám daleko odolnější.