Glutaman sodný se v syntetické podobě vyrábí už 50 let a potraviny, ve kterých se vyskytuje přirozeně, člověk konzumuje už několik tisíc let. Lidské tělo potřebuje kyselinu glutamovou například při přenosech nervových vzruchů v mozku, důležitá je také při metabolických pochodech v játrech a ve střevech. K zajištění těchto funkcí si kyselinu glutamovou tělo dokáže dokonce vytvořit samo.
Náš organismus ho potřebuje
Kyselina glutamová je vlastně základní aminokyselinou, která je obsažena v našem organismu. Normálně ji přijímáme se svou výživou, takže otázkou je, proč by její sůl měla mít negativní vliv na náš organismus. Problém však není ani tak samotná sůl, jako množství, které našemu tělu dodáme.
Kde glutaman najdeme
Glutaman sodný přirozeně obsahuje třeba maso, pivo, víno nebo tradičně vyráběná sójová omáčka. Vyskytuje se také zakysaných mléčných výrobcích. A překvapivě hodně je ho také v rajčatech nebo v hrášku.
Glutaman sodný je v současnosti kontroverzní hlavně proto, že se v potravinách uměle objevuje čím dál tím častěji. Žebříček potravin, ve kterých je nejvíce přidané kyseliny glutamové, vedou polévky v prášku, čínské nudlové polévky a nejrůznější kořenící přípravky. A poměrně velké množství obsahují třeba i bramborové lupínky s příchutí a jiné podobné pochoutky.
Zdravotní rizika
Ve vědeckém světě se stále diskutuje o škodlivosti konzumace glutamátu. Je prováděna celá řada studií a podle některých odborníků může pravidelná konzumace tohoto éčka způsobovat nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, bušení srdce nebo zadržování vody v těle.
Protože podobné potíže byly pozorovány především po snědení čínských jídel, jsou označovány jako syndrom čínské restaurace. V populaci existuje část lidí, kteří mohou být na glutaman citlivější a u nich může glutaman vyvolávat časté bolesti hlavy nebo je důvodem zvýšení krevního tlaku.
Studie Světové zdravotnické organizace (WHO) nicméně domněnky o negativním vlivu glutamátu na lidské zdraví nepotvrdily. I z tohoto důvodu není dosud stanoven limit pro denní příjem. Objevily se však i jiné studie, které při pokusech na laboratorních krysách zjistili, že konzumace glutamátu způsobuje větší chuť k jídlu a nepřímo tak vede k obezitě.
Není alergen, ale vyvolává potíže
Glutamát není zařazen mezi alergeny, ale glutamátová intolerance však není mezi populací zase až tak vzácný jev.
Osoby na glutamát citlivé trpí problémy, které v mnohém alergie připomínají. Může se objevit brnění rukou, otoky dýchacích cest, bolesti hlavy, nevolnost, pocení, malátnost i poruchy vědomí. Škála možných potíží je poměrně pestrá.
Proč se glutamátu vyhnout
Z mnoha důvodů bychom se měli častější konzumaci glutamátu vyhnout. Hlavním důvodem je skutečnost, že zcela likviduje přirozenou chuť jídla, koření, bylin a dalších přísad, takže nepřispívá lepší chuti, pouze u nekvalitních pokrmů maskuje špatnou chuť a vyvolává touhu po dalším jídle.
Příležitostná konzumace u člověka bez intolerance nebude žádný problém. Rozhodně bychom ovšem neměli glutamát, případně potraviny, které ho obsahují zvýšené množství, zahrnout do pravidelného jídelníčku. Je obsažen zejména v instantních polévkách, konzervách, bujónech, nejrůznějších slaných pokroutkách a v dalších průmyslově zpracovávaných potravinách.
Instantní pokrmy nemají se zdravou výživou nic společného
Rychlé, ale vysoce nezdravé
