Kultura a styl

Vypadá jako ostružina, roste jako jahůdka. Naučte se pěstovat vzácnou morušku

Zpočátku trpká, po dozrání sladká jako med

autor

Jitka Wolfová

10. června 2022

 
FOTO / Depositphotos
V Norsku běžná plodina, u nás nevídaná. Svým tvarem připomíná malinu nebo ostružinu, chutí a způsobem růstu je však odlišná. Doma je v horských rašeliništích v kyselých vlhkých půdách ve Skandinávii, ale potkat ji výjimečně můžete i u nás na vrcholcích Krkonoš. Ve volné přírodě byste ji však sbírat neměli, protože se řadí mezi silně ohrožené rostliny a je chráněna zákonem.
Reklama

Ostružiník moruška (latinsky Rubus chamaemorus)  patří už podle svého názvu mezi ostružiníky. Od nich se však liší nejen svou chutí, ale také tím, jak roste. Svým tvarem se podobá malině či ostružině, nicméně chutí připomíná spíš rakytník. Anglický název rostliny zní Cloudberries, což věrně popisuje roztomilý tvar ovoce. Plody morušky se ve Skandinávii používají k přípravě zavařenin, dezertů, ale i likérů a čaj z listů využívají k léčbě infekcí močového ústrojí.

Moruška roste především ve Skandinávii, v severní části Pobaltí a Ruska. Mimo Evropu ji najdete i na Sibiři a v Severní Americe. V Čechách není úplně běžné ji najít, ale výjimečně se s ní můžete setkat ve vysokých kopcích Krkonoš.

Chuťově jedinečná

Plody morušky jsou jedlé a ve Skandinávii velice oblíbené. Nezralé morušky jsou trpké, ovšem zráním získávají sladkou chuť, která vrcholí při přezrání ovoce. I tak ale zůstávají lehce nakyslé, což z nich dělá ideální surovinu pro přípravu zavařenin a limonád. Svou kyselou chuť mají tyto roztomilé plody podobné ostružinám především díky velkému množství vitaminu C, čehož si severští námořníci cenili především v rámci prevence proti kurdějím, na které údajně umírala až polovina námořníků.

Široké využití

Morušky ve Skandinávii naleznete na každém druhém trhu a můžete je použít buď zasyrova, připravit z nich řadu zavařenin, nebo je i zmrazit. Využívají se především k přípravě kompotů, marmelád, džemů, ale i k výrobě limonád, likérů (jako například sladký finský Lakkalikööri) a v Kanadě ji používají i k ochucení speciálních druhů piva a k výrobě vína.

Plody morušky lze konzumovat rovněž zasyrova, a to především v kombinaci s cukrem, který zjemní typicky hořkou a trpkou chuť, pokud plody nejsou vyloženě přezrálé, ale oblíbené jsou i v kombinaci s domácím finským sýrem leipäjuusto. Morušku můžete dostat na talíř také v restauracích, kdy je servírována v předkrmech, hlavních jídlech i dezertech. Ve Švédsku z plodů vyrábí polevy na zmrzlinu, toasty a vafle. O tom, že má moruška i léčivé účinky, není pochyb. Její listy jsou totiž využívány k přípravě čajů, které mírní bolesti při zánětech močového měchýře a podobných onemocněních.

Růstem se od ostružin liší

Vytrvalá bylina, která měří kolem 25 centimetrů, neroste do výšky, ale upřednostňuje spíš plazivý růst. Lodyha morušky je vzpřímená, bez ostružině typického větvení a na povrchu je hustě chlupatá. Oproti ostatním ostružiníkům na ní nenajdete trny. Kolem lodyhy jsou většinou šupinaté a na vrcholu vykrojené zhruba čtyři listy. Na konci stonku najdete jeden jediný květ bílé barvy, ze kterého následně vyroste červený plod, který při dozrávání mění barvu na žlutooranžovou a stává se silně aromatickým.

Jak si ji vypěstovat doma

Pěstování morušky v našich končinách není úkol pro zahrádkáře začátečníky. Jelikož u nás moruška běžně neroste, má pro to jistě svůj důvod. Prostředí, které panuje v oblastech, odkud moruška pochází, na své zahradě s největší pravděpodobností nemáte, tudíž si ho musíte uměle vytvořit. S chladem problém není, moruška vydrží mráz i pod -40 °C, ovšem je velice citlivá na obsah soli v půdě a sucho. Je zvyklá na mokřady, rašeliniště a vyloženě podmáčené louky. Chcete-li ji pěstovat u sebe na zahradě, vyberte takové místo, které nabízí dostatečně vlhkou humózní kyselou půdu, polostín a zaměřte se na správný výběr substrátu.

Připravte morušce takovou půdu, která bude mít pH mezi 3,5 a 5, což odpovídá rašelině. Úplně ideálně vykopejte velkou díru, kterou vyložte nepropustnou fólií, která nedovolí smísení s okolní zeminou, a navíc bude udržovat stálou podmáčenou půdu. Pokud se vám bude pěstování dařit, nelekněte se v zimě, že moruška uhynula. Na zimu totiž nadzemní část schová pod zem a nenajdete ji ani na jaře. První lístečky čekejte až s příchodem pozdního jara a místo proto viditelně označte, abyste si nedejbože vzácnou morušku neposekali sekačkou na trávu.

Sazeničky seženete zhruba za 150 korun a v zahradnictví vám doporučí, abyste přichystali podobné podmínky jako pro klikvy, šichy, medvědice nebo brusinky.

Zdroj: Autorský článek, další zdroje: botany.cz, dvorakasyn.cz, wikipedia.org.

Další zajímavé články