Bez vody bychom jen těžko přežili. Je naší primární složkou potravy a bez ní (nebo jiných tekutin) bychom nebyli schopni existovat. Bez jídla člověk vydrží zhruba tři týdny, ovšem přežít bez vod nelze déle než týden. Voda tvoří zhruba 60 % každého lidského těla a stačí pokles o pouhé jedno nebo dvě procenta a už mluvíme o dehydrataci. Tekutiny v jakékoliv formě je proto nutné doplňovat pravidelně, jelikož voda je životně důležitá pro správnou funkci orgánů i trávení. A o to víc v letních parnech, kdy tělo vypotí obrovské množství vody, aby se ochladilo.
Dehydratace může vést k mnoha zdravotním komplikacím, jako jsou zácpa, náhlé pády a ztráty vědomí, omdlévání, infekce močového měchýře či trubice, inkontinence a zhoršení kognitivních funkcí. Může ale končit i život ohrožujícími stavy, mezi které patří akutní poškození ledvin, kardiovaskulární onemocnění či žilní trombóza. Typickým příznakem je nejen sucho v ústech, ale i snížená chuť k jídlu, silná únava, celková slabost, zrudnutí kůže, oteklý jazyk, bušení srdce a tmavě zbarvená moč.
V létě hrozí o to víc
Dehydratace hrozí jak mladým lidem v plné síle, tak ale i kojencům a starým lidem. Ti jsou navíc mnohem náchylnější k dehydrataci, jelikož mají nižší schopnost zpozorovat, že mají žízeň a nedoplňují obecně tolik tekutin, kolik by měli. Vyššímu riziku dehydratace jsou také mnohem více vystaveni nemocní lidé. A když k tomu všemu připočtete extrémní povětrnostní podmínky, kterými horká letní parna rozhodně jsou, riziko dehydratace je velmi vysoké u všech jmenovaných skupin. Ztráta velkého množství vody obyčejným pocením pak může vést k vyčerpání a malátným stavům.
Jak dehydrataci předejít
Správně se domníváte, že je potřeba zvýšit příjem tekutin, a to v jakékoliv podobě. Jakmile je vaše tělo nedostatečně hydratováno, je už pozdě se pokoušet to napravit. Dehydrataci musíte umět předejít. Jakmile přijde den, kdy se teploty vyšplhají k maximu, ale i pokud si jdete zacvičit a nadměrně se potíte, navýšení příjmu tekutin je podmínkou. Přitom pít vodu ve chvíli, kdy máte žízeň, je už trochu opožděná reakce. Pít byste měli pravidelně v průběhu celého dne, a to i ve chvíli, kdy necítíte potřebu. Jediné, co vám s hydratací nepomůže, je alkohol a káva.
Nezapomínejte ani na ovoce a zeleninu, které obsahuje vysoké množství vody, jako je například meloun, meruňky, hroznové víno, citrusy, ale i zeleninu jako okurku, salát, rajčata či papriky.
V parných letních dnech také záleží na tom, co si vezmete na sebe. Dehydrataci pomáhá předejít totiž i vhodně zvolené oblečení. Světlé látky odráží sluneční paprsky a vaše tělo se tolik nepřehřívá, jako když se obléknete do tmavých barev. Oblečení by také nemělo být přiléhavé, a naopak by mělo mít volný střih, pod kterým může cirkulovat vzduch. Pot se pak může rychleji odpařovat, čímž dochází k lepšímu chlazení těla.
Od 11 do 15 raději do stínu. Nadměrné vystavování slunci vede nejen k riziku spálení a vzniku rakoviny kůže, ale i k úpalu, úžehu a silné dehydrataci, pokud současně nepřijímáte vysoké množství vody. Proto pokud můžete, doplňujte tekutiny pravidelně a na slunce kolem pravého poledne vůbec nechoďte.
Zdroj: Autorský článek, další zdroj: holmesplace.com.