Pohanka se původně pěstovala v Himalájích a k nám se dostala někdy ve 12. století. Za svůj název vděčí pohanským nájezdníkům, kteří ji do Evropy rozšířili.
Hodně lidí se mylně domnívá, že pohanka je obilovina. Patří přitom do čeledi rdesnovitých, stejně jako například rebarbora nebo šťovík.
Dříve se pohanka objevovala jen na stole chudých lidí. Když ale vešly ve známost její účinky na naše zdraví, vzala pohanku na milost i bohatá vrstva obyvatel.
Přírodní zdroj rutinu
Pohanka má pozitivní vliv na krevní oběh a cévy díky tomu, že obsahuje velké množství bioflavonoidu, který je znám jako rutin nebo vitamin P. Jde v podstatě o nejlepší přírodní zdroj rutinu.
Z minerálních látek se v pohance nachází mangan, zinek, selen a měď, z vitaminů B1 a B2, niacin, vitamin E a C. Obsah škrobu v pohance se pohybuje 55 – 70 % v sušině semen a je tak kvantitativně nejdůležitějším sacharidem. Obsahuje nenasycené mastné kyseliny – kyselinu linolovou (37 – 48 %), a kyselinu linoleovou (1,9 – 2,8 %), které se podílejí na snižování hladiny krevního cholesterolu a fungují i jako prevence aterosklerózy.
Pohanka obsahuje aminokyselinu lysin, která je účinná v prevenci aktivizace herpetických virů (původci oparů) a její obsah je až čtyřnásobně vyšší než třeba u obilovin. Je cenným zdrojem bílkovin pro osoby citlivé na lepek. Pohanka a její produkty obsahují 3,4 – 5,2 % celkové vlákniny, přičemž 20 – 30 % je rozpustné.
Účinky pohanky na zdraví
Říká se, že člověk by měl pohanku do svého jídelníčku zařadit ideálně třikrát týdně. Její účinky na zdraví jsou totiž opravdu velké:
- pomáhá při žilních onemocněních, křečových žilách, hemoroidech
- rutin v pohance pomáhá při zánětech všeho druhu a krvácení z dásní a nosu
- posiluje vazivové tkáně
- podporuje prokrvování
- posiluje nedostatečné libido a potenci
- preventivně působí proti revmatickým chorobám a artritidě
- posiluje imunitní systém
- působí na regulaci krevního oběhu
- pomáhá též při tak závažných potížích, jako jsou žaludeční a dvanácterníkové vředy
- snižuje hladinu škodlivého cholesterolu v krvi
Rutin plní svoji funkci v lidském těle nejlépe v kombinaci s vitaminem C, je proto dobré pohanku kombinovat s ovocem a zeleninou s vysokým obsahem "céčka".
Jak pohanku konzumovat
Pohanka se používá loupaná, lehce osmažená a uvařená jako příloha. Dělají se z ní slané i sladké kaše. Mele se na mouku a tu pak můžete jednoduše míchat s běžnou moukou a používat ji k pečení koláčů a buchet, přípravě lívanců, do domácích těstovin apod.
Pohanková semena se výborně hodí i do zeleninových a masových polévek. Z najemno rozvařené pohanky si můžete připravit také chutné pomazánky, například česnekovou. Je také vhodnou přílohou k masu a rybám, hodí se do curry, nebo se dá smíchat s mletým masem do karbanátků. Výborné je také pohankové rizoto.
Pohankové rizoto
Na příravu pohankového rizota budete potřebovat jen pár surovin:
- pohanku
- lesní houby
- česnek
- tymián
- jarní cibulku
- cherry rajčata
Pohanku vařte asi 15 minut a pak ji nechte ještě v horké vodě chvíli odpočinout, aby takzvaně dozrála. Mezitím si nasekejte česnek a na drobno pokrájejte jarní cibulku. Obě suroviny dejte do pánve, přidejte trochu másla a nechte zpěnit.
Nakrájejte si houby, přidejte je spolu s čerstvými lístky tymiánu do pánve k česneku a cibuli a chvíli vše restujte. Když houby trochu změknou, dejte do pánve ještě několik pokrájených cherry rajčátek a promíchejte.
Pohanku sceďte a nasypejte do pánve. Podle chuti osolte a opepřete. Nakonec do rizota dejte pár oříšků másla, hobliny parmezánu a můžete dochutit nasekanou petrželkou. Hotové rizoto lze podávat jako samostatné jídlo nebo jako přílohu například ke králičímu masu, kačeně a podobně.
Pohanku si lidé pletou s obilovinou, rostlina ale patří do čeledi rdesnovitých
Z pohanky se dá připravit mouka, která se pak používá do buchet, na palačinky a podobně
