Když se Olga s Vladimírem a dětmi přistěhovali do Šestajovic, mysleli si, že konečně začnou žít takový život, jaký si vždycky přáli. Velký dům se zahradou a okolí za hranicemi Prahy byl pro ně útěkem z ruchu velkoměsta a těšili se, že začnou žít trochu klidněji. Vladimír často pracoval z domova a rád se staral o zahradu, Olga byla pracovně velice vytížená, ale ve volných chvilkách spolu trávili čas na zahradě a v blízkých lesích.
"Vždy jsem věděla, že chci v životě něčeho dosáhnout a být nezávislá, proto jsem se snažila najít si takovou práci, ve které profesně porostu. Práce v bankovnictví byla ideální cestou, hrozně mě to baví, ale na tak velký nový dům jsem už přestala stačit. Proto jsme se s Vláďou dohodli, že si najmeme nějakou mladou holku, která nám tu jednou týdně poklidí," začíná vyprávět Olga, kterou tenkrát ani nenapadlo, že by její manžel mohl o mladší uklízečce vůbec přemýšlet jako o ženě.
Prošla tedy sousedky, se kterými se občas viděla přes plot a zeptala se, zda o někom nevědí. "Paní tady od vedle říkala, že jim chodila uklízet asi dvacetiletá holka, která vždy vše krásně uklidila a nechtěla za to moc. Bylo to v době, kdy byla sousedka po operaci kyčle a na domácnost nestačila," pokračuje Olga, která si ihned vzala od sousedky kontakt a s paní na úklid si domluvila schůzku. Slečna byla vysokoškolská studentka, která si úklidem přivydělávala a byla časově flexibilní.
Olga se tedy s Alicí domluvila, že bude chodit vždy v pondělí kolem čtvrté. "Jí to tak vyhovovalo kvůli přednáškám a mě také, protože jsme se kolem sedmé ještě potkaly doma a já jí rovnou zaplatila a probraly jsme věci ohledně příštího úklidu. Pak ale najednou potřebovala chodit už v poledne," vypráví Olga, která si naivně myslela, že je to kvůli změně v rozvrhu vysokoškolské studentky. "Alici jsem věřila, pracovala u nás už rok a já s ní vždy byla spokojená. Dala jsem jí proto svůj klíč a dohodly jsme se, že jednou do měsíce přijde odpoledne, probereme další úklid a peníze jí budu posílat na účet jednou měsíčně," pokračuje Olga.
Vše se ale změnilo, když jednoho dne přišla Olga domů dřív, protože v práci začala cítit, že na ní něco leze. "Byl to den, kdy tu ani Alice neměla být, tak jsem šla rovnou do postele, abych si trochu odpočinula. Měla jsem určitě horečku, ale rozhodně ne tak vysokou, abych měla halucinace. V posteli jsem našla svého muže a na něm posazenou nahou Alici," popisuje nepříjemné okamžiky Olga. "Snažila jsem se nebýt hysterická a možná tomu přispěl i můj aktuální stav, ale Alici jsem řekla, že děkuji, ale že myslím, že rozkrok mého muže je už důkladně vyčištěn a že může odejít," bez emocí konstatuje Olga.
Alici už logicky nikdy domů nepustila a za poslední úklid jí nezaplatila. Následovala však debata, na kterou se netěšila ani Olga ani její muž. "Možná to připadá někomu divné, ale nebrala jsem to jako konec vztahu. Manžel udělal chybu, kterou přiznal a možná i moje klidná reakce přispěla k tomu, že se cítil více vinen. Myslím, že pochopil, že to byla hloupost, že se nechal unést a že kvůli jedné mladé cácoře nebude riskovat fungující manželství a lásku svých dětí. Těm jsem samozřejmě nic neřekla," uzavírá příběh paní Olga. (Čtenářka si přála zůstat v anonymitě, a proto byla pozměněna jména a fotografie je pouze ilustrativní.)
Udělala paní Olga dobře, že manžela kvůli nevěře neopustila? Dokázali byste zachovat klidnou hlavu, kdbyste svůj protějšek (ať už manžela nebo manželku) našli v podobné pozici?
Zdroj: Autorský článek, rozhovor s paní Olgou
