"Vzpomínám si na to, jako kdyby to bylo včera. Ve všech zprávách běžela jedna jediná informace, a to varování před novou nebezpečnou nemocí. Všechny nás to zaskočilo a začali jsme se bát o sebe, o své blízké, ale i o to, co teď s námi bude dál a jak bude fungovat svět v následujících dnech, měsících a letech," vzpomíná na začátky pandemie covidu paní Iveta. "Bavili jsme se s Jardou o tom, že než přijde vakcína, může být pro nás pro všechny už pozdě. Jára tenkrát říkal, že musíme počkat, ale že věří, že se vědci budou soustředit v tuhle chvíli jen na to, aby ji vyvinuli."
"Já byla tenkrát mezi prvními z našeho okolí, kdo se nechal naočkovat, protože jsem patřila do rizikové skupiny. Ne kvůli věku, ale kvůli tomu, že mám revmatoidní artritidu. Očkování jsem dobře snášela, žádné vedlejší účinky jsem neměla," vypráví Iveta. Jenže Jardovi se najednou do očkování nechtělo. "Kolem nás se začaly šířit řeči, že vakcína je nedostatečně prozkoumaná, vyzkoušená a že je vlastně nebezpečné podstoupit vakcinaci. Že covid vlastně nakonec není tak nebezpečný a že očkování je mnohem rizikovější," pokračuje paní Iveta.
Paní Iveta navíc považuje očkování za důležité nejen kvůli svému zdraví, ale také kvůli ostatním lidem. "Jára pořád říká, že on vlastně není riziková skupina. Že je zdravý, nekuřák, sportuje a nemá žádné onemocnění, o kterém by věděl. Ale přece nejde jen o to, aby případné onemocnění přežil on," pokračuje Iveta. "Já osobně to beru tak, že se chci naočkovat i kvůli tomu, abych nemoc nepřenesla na kohokoliv, kdo by ji nemusel přejít tak lehce jako třeba já," vysvětluje svůj přístup Iveta.
Jenže Jarda navíc "naočkoval" i zbytek společných přátel a rodinu. "Jára začal sbírat informace o tom, kdo měl údajně negativní reakce na očkování a vyloženě svým přístupem nakazil i většinu lidí z našeho okolí. Moji nejlepší přátelé i rodina se teď staví proti mě a dělají si ze mě srandu. Není mi to příjemné. Tím spíš ne, když si myslím, že jsem v právu," říká paní Iveta.
Se svým manželem se dnes už není schopna ani normálně bavit, nebo se mu podívat do očí. "S Járou jsme nikdy neměli výraznější problémy, ale tohle nás opravdu rozdělilo. Nejde mi o to, jestli je, nebo není očkovaný, jde mi o celkový přístup, o princip. Jeho přístup mě vyloženě uráží a najednou mám pocit, že žiju s bezohledným člověkem, kterému je osud nás všech a naší planety úplně lhostejný," uzavírá příběh paní Iveta. (Čtenářka si přála zůstat v anonymitě, a proto byla pozměněna jména a fotografie je pouze ilustrativní.)
A jak u vás řešíte očkování? Vadilo by vám, kdyby se někdo z vašeho okolí nenechal naočkovat? Nebo naopak?
Zdroj: Autorský článek, rozhovor s paní Ivetou.
