Natáliin přítel Vladimír nikdy děti nechtěl, ale ona vždy doufala, že se jeho názor změní. "Když mi táhlo na 30, cítila jsem, že už bych si dovedla představit být maminkou. Držet v náručí své dítě a koukat na něj, jak mi roste před očima. Jenže můj bývalý partner se zatím v roli otce neviděl," začíná vyprávět paní Natálie. "Často jsme se s Vláďou o dětech bavili, ale on vždy jen říkal, že asi jo, ale později. Pořád jen později. Když už mi bylo přes 30, vyloženě jsem naléhala. Vláďa ale nechtěl. Říkal, že zatím ne, ale bála jsem se, že tím myslí nikdy," pokračuje Natálie.
"Antikoncepci jsem nikdy nebrala, ale přerušovaný sex jsme s Vláďou praktikovali od samého počátku a přišla nám to vcelku spolehlivá metoda. O to víc nás oba překvapilo, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Když jsem několik dní vkuse trpěla ranními nevolnostmi, pro jistotu jsem si udělala test a na něm našla dvě čárky. Vlastně jsem ve skrytu duše zajásala, i když jsme to neplánovali. Říkala jsem si, že když nám děťátko přinese osud, třeba se s tím Vláďa vyrovná jinak. Třeba se jen neuměl rozhoupat," vypráví Natálie.
Jenže přítel paní Natálie reagoval tak, jak se nejvíc obávala. O dítěti nechtěl slyšet ani slovo. "Podle vyšetření, které jsem druhý den absolvovala, jsem byla už v 11 týdnu. Když jsem to Vláďovi řekla, jeho reakce mě šokovala. Nekompromisně mi téměř až poručil, že si to dítě musím nechat vzít, jinak odejde. Že máme ještě na děti čas," vzpomíná na nepříjemný rozhovor Natálie. Vladimír jí ještě připomněl, že má (Natálie pozn. red.) na sebe napsanou hypotéku a že rozchod není z její strany rozhodně na místě, protože by vše sama neutáhla. Pod tíhou jeho nátlaku se paní Natálie rozhodla pro něco, co sama nikdy neuznávala. Šla za svým gynekologem a těhotenství se rozhodla přerušit.
"Vůbec nechápu, jak jsem to tenkrát mohla udělat. Byla jsem pod nátlakem, bála jsem se, že skončím i s děťátkem na ulici, a to jsem pro něj rozhodně nechtěla. Hypotéku jsem měla napsanou na sebe, ale dům byl napsaný na nás na oba. Bála jsem se, že mě Vláďa vyhodí. Najednou mi připadal hrozně krutý," vypráví se slzami v očích jinak usměvavá Natálka. Na ten den, kdy jsem přišla o "své děťátko", nikdy nezapomenu. Tím spíš ne, když se mi od té doby nepodařilo otěhotnět.
S Vláďou se paní Natálie přesto nakonec rozešla, protože najednou necítila, že má jejich vztah budoucnost. "Uvědomila jsem si, že moje budoucnost není Vláďa. Moje budoucnost je šťastný vztah s někým, kdo má rodinu na prvním místě. Stejně jako já," pokračuje. A to se jí do jisté míry i podařilo. O dva roky později se seznámila s Martinem, který by chtěl mít velkou rodinu. "Asi až s Martinem jsem pochopila, o čem vlastně vztah dvou lidí je a má být a co je to vlastně láska. Oba si moc přejeme klidně několik dětí, ale bohužel se nám to zatím nedaří. Naší jedinou cestou je teď umělé oplodnění, které zatím nebylo úspěšné. Nebo pak jedině adopce," uzavírá smutný příběh paní Natálie. (Čtenářka si přála zůstat v anonymitě, a proto byla pozměněna jména a fotografie je pouze ilustrativní.)
Znáte někoho s podobným osudem? Jak se měla paní Natálie zachovat, když jí Vladimír dal ultimátum? A litujete jí, nebo si myslíte, že si za svůj osud může sama?
Zdroj: Autorský článek, rozhovor s paní Natálií.
