Kultura a styl

Po půlnoci mozek přepíná do temného módu. Riziko špatného chování je mnohem vyšší

Noční bdělost podporuje negativní chování

autor

Jitka Wolfová

22. srpna 2022

 
FOTO / Depositphotos
Jistě se vám už někdy stalo, že jste se v noci probudili a cítili, že vaše mysl funguje jinak. Hlavou se vám honily negativní myšlenky, obavy, strachy, ale například i chutě na zakázané potraviny, cigarety či alkohol. Zkrátka rozhodnutí, které učiníte po půlnoci, budete ráno jistě litovat.
Reklama

Existuje mnoho studií, které prokazují, že lidský mozek funguje po půlnoci zcela odlišně. Mnohem snadněji se dostávají do popřední pesimistické myšlenky a máme mnohem větší sklony přitahovat negativní emoce a činit špatná a nebezpečná rozhodnutí, jelikož navíc odpadají všechny zábrany.

Lidský organismus se řídí svými vlastními hodinkami a funguje v souvislosti s přirozeným 24hodinovým denním cyklem, který je nastaven už od pradávna. Nejen lidské tělo, ale rovněž mysl, je biorytmem ovlivněna a projevuje se na prociťovaných emocích i celkovém chování. I o tom mluví nová hypotéza vědců, kterou pracovně nazývají "Mind After Midnight".

Negativní myšlenky jako varování

Náš cyrkadiánní rytmus je nastaven určitým způsobem, který z evolučního hlediska dává naprosto jasný smysl. Přes den bývali už pravěcí lidé mnohem efektivnější pří získávání potravy, ať už se jednalo o lov či sběr, jelikož se za denního světla mnohem lépe orientovali. Noc byla určena pro odpočinek, ale touto dobou se lidé skrývali i z jiného důvodu: aby se sami nestali kořistí.

A v tom to celé tkví. Pokud nás někdo v noci vyruší ze spánku, nebo pokud k němu vůbec nedojde, po půlnoci se naše mysl přepne do obranného módu a negativní myšlenky nás chrání před predátory. V dnešní době samozřejmě komické, ovšem kdysi dávno byla ostražitost otázkou života a smrti.

Noční bdění = vyšší pravděpodobnost negativního chování

Negativní chování vědci vysvětlují nejen vlivem nočních neurologických změn, ale také nedostatkem spánku či vlivem tmy jako takové, která působní temně a negativní myšlenky ještě podporuje a zveličuje. Ovšem vědci stále bádají a pátrají, jak vlastně přesně oněch šest hodin po půlnoci mozek přesně funguje a je pro ně záhadou. "Mluvíme o milionech lidí, kteří v noci bdí a jsou po půlnoci vzhůru. Máme poměrně dobrý důkaz, že jejich mozek a myšlení funguje úplně jinak, a to rozhodně ne tak dobře, jako přes den," říká neuroložka Elizabeth Klerman z Harvardské univerzity.

Riziko sebevraždy je mnohem vyšší

Pojďme se nyní podívat na studiové příklady dvou odlišných lidí, které vědci uvádějí ve svých hypotézách. Jedním z nich je uživatel heroinu, který přes den své choutky dokáže utlumit, ovšem přes noc se bránit nedokáže a touhám podlehne. Druhým je vysokoškolský student, který trpí nespavostí a po půlnoci začíná cítit pocit beznaděje a může mít až sebevražedné sklony.

Podle autorů hypotézy "Mind after midnight" je zde jasné vysvětlení: "Sebevražda se pro mnohé lidi stává východiskem z jejich zdánlivě bezvýchodné situace, kdy ji berou jako útěk z osamělosti a bolesti. V nočních hodinách k ní dochází mnohem častěji než ve dne." Některé výzkumy uvádějí dokonce třikrát větší pravděpodobnost, že k sebevraždě dojde od půlnoci do šesti hodin do rána.

Zdroj: sciencealert.com, nature.com, sciencedirect.com.

Další zajímavé články