S tatínkem patnáctiletého Michala se Olga rozvedla před třemi lety, když už nemohla vydržet, že ji každou chvíli podvádí s jinou ženou. "Když jsem bývalému muži přišla na první nevěru, zamávalo to se mnou. U druhé jsem se rozplakala, nad třetí mávla rukou. Zůstávala jsem s ním samozřejmě hlavně kvůli Míšovi, abych mu nevzala tátu. Když to ale trvalo několik let, uvědomila jsem si, že takhle žít nechci a podala jsem žádost o rozvod," začíná vyprávět Olga. "Míšovi bylo tenkrát 12 a odchod otce těžce nesl, protože si myslel, že za to částečně může on. Bývalý manžel navíc o Míšu nejevil velký zájem, takže postupně došlo k tomu, že si i Míša zvykl, že jsme spolu sami."
"Pak jsem potkala Gustava. Po tolika letech nefunkčního vztahu jsem zkrátka skočila do prvního, co se normálnímu vztahu alespoň podobalo. Asi jsem potřebovala někoho, kdo by se staral taky trochu o mě. O moje pocity, zahrnoval mě láskou, květinami a zval mě na večeře. A takový Gustav byl," což si paní Olga na začátku příjemně užívala.
Horší bylo, že její syn Michal, kterému tenkrát bylo 13 let, o její novou známost nejevil příliš velký zájem a bylo na první pohled jasné, že s novým vztahem nesouhlasí a jako otce brát Gustava nikdy nebude. "Nevím, co si ti dva udělali, ale kdykoliv Gustav přišel, Míša se šel zavřít do pokojíčku. Asi mu na něm něco nehrálo od první chvíle. Já byla zaslepená a byla jsem šťastná, že mě někdo zahrnuje láskou," vypráví Olga, která s Gustavem vydržela dva roky.
Jednou ale Míša přišel za maminkou, že se mu ztrácejí peníze a že má podezření právě na Gustava. "Moje první reakce byla, že jsem mu vynadala. Někoho takhle obvinit, to přece bez důkazů nelze. Navíc dospělého člověka, který by měl být pro něho autoritou," pokračuje paní Olga. Jenže situace se opakovala a Míšovi stále mizelo kapesné. "Jednoho dne za mnou dokonce přiběhl s pláčem, že mu zmizely i peníze z kasičky, které měl našetřené na dárek pro jednu kamarádku, ke které měl jít za dva týdny na oslavu narozenin. Trochu mě to už nahlodalo. Nejdřív jsem si myslela, že lže a snaží se to svést na Gustava a kupuje si třeba tajně nějaké věci, ale nějak mi to celé nesedělo. Vždyť Michal nikdy nelhal."
Pak se ale vše ukázalo být skutečností, a ne jen výmyslem pubertálního chlapce. "Míša byl u kamaráda a Gustav byl u nás. Koukali jsme na televizi a pak řekl, že si potřebuje odskočit na toaletu. Šla jsem po chvilce za ním a jaké bylo mé překvapení, když jsem ho nenašla na záchodě, ale v Míšově pokoji. Měl v ruce jeho peněženku, kterou vyndal ze školní tašky. Okamžitě jsem začala křičet, co to dělá! Vše popřel. Začal mi vysvětlovat, že se šel podívat, jestli je Míša v pokoji a cestou kolem batohu mu do jeho tašky upadl z ruky mobil a když ho vyndával, omylem vzal do ruky jeho peněženku," pokračuje naštvaně paní Olga. "Kdo si myslel, že jsem? Že mu takovou hloupost uvěřím?"
Paní Olze pak bylo líto, jak se k synovi zachovala, že ho podezřívala, že si vše vymyslel a omluvila se mu. "S Gustavem jsem se samozřejmě rozešla, nechala vyměnit zámky a jsme teď s Míšou, kterému je dnes už 15, jen sami dva. Buď to tak zůstane, anebo každého, koho bych chtěla nastěhovat k nám domů, schválíme předem společně. Vždyť už není malý kluk a je to také jeho domácnost," uzavírá příběh plný uvědomění paní Olga. (Čtenářka si přála zůstat v anonymitě, a proto byla pozměněna jména a fotografie je pouze ilustrativní.)
Co si myslíte o tom, jak se paní Olga zachovala k synovi? Měla mu věřit už napoprvé?
Zdroj: Autorský článek, rozhovor s paní Olgou.
