Gábina a Pavel se měli v červnu roku 2021 brát, ale do svatby jim kromě covidových opatření zasáhla i další smutná životní událost. Pavlovi zemřela po krátké nemoci maminka. "Když Jana zemřela, rozhodli jsme se svatbu odložit. Nikdo z nás nebyl schopný se v následujících týdnech a měsících radovat," vzpomíná se slzami v očích Gábina na rozhodnutí, které jí situace donutila udělat.
Její budoucí tchán Petr smrt své manželky těžce nesl. "Petra to opravdu vzalo. Vlastně není důvod, proč by se měl cítit jinak, měli se opravdu rádi. Vždycky mi říkal, že jsem Janě hrozně podobná a že je vidět, že si Pavel vybral přesně takovou ženu, jako on před třiceti lety. Přišlo mi to vtipné a hrozně roztomilé, že si vlastně Pavel vybral k sobě ženu, která i jemu musela připomínat maminku," pokračuje Gábina.
"Snažili jsme se s Pavlem Petra co nejvíce navštěvovat a brát ho na různé výlety, do restaurací, zkrátka jsme chtěli, aby se dostal ven a jen doma netruchlil. Někdy mohl jen Pavel, jindy jsem mohla jen já. Jenže najednou jsem ho začala vidět trochu v jiném světle. Projevoval emoce tak, jak bych to do něj nikdy neřekla. Byl tak upřímný a ke své zesnulé ženě uctivý. Mluvil o ní tak, jak o mě asi Pavel nikdy nemluvil. Celkově jsem si začala říkat, že jsou si vlastně s tátou hrozně podobní, jen Petr je tam, kde bych chtěla, aby byl Pavel teď," vzpomíná Alice na dny, kdy začala o svém vztahu s Pavlem pochybovat.
Během půl roku se Petr ze smutku dostal, ale s Alicí se stýkat nepřestali. "Chvíli nám to trvalo, ale najednou jsme si uvědomili, že v sobě navzájem každý asi částečně vidíme někoho jiného a že je nám spolu hrozně hezky. Pamatuji si na den, kdy mě Petr poprvé políbil. Byli jsme zrovna na výletě na jedné vyhlídce u nás v okolí, stáli jsme tam nahoře vedle sebe a vítr nám foukal do obličeje. Petr se ale najednou přiblížil ještě blíž mě, otočil se na mě a pohladil mě po tváři. Podívali jsme se jeden druhému do očí a začali se vášnivě líbat. Bylo to neuvěřitelně silné a plné spousty nevyřčených pocitů, které jsme k sobě navzájem cítili," pokračuje Alice. Ten den jsem si uvědomila, že Petra miluju a že on miluje mě.
"Pavla je mi líto, nic mi neudělal, je v tom vlastně úplně nevinně. Chodili jsme spolu 10 let a byli jsme rozhodnutí se vzít a založit rodinu. Jenže teď je všechno jinak. Samozřejmě se bojím, že jsem jen poblázněná intenzivní zamilovaností, kterou jsem už po 10 letech vztahu k Pavlovi nechovala, ale nemůžu teď jednat jinak, než přiznat Pavlovi pravdu. Myslím si ale, že tím zkazím nejen vztah nás dvou, ale i vztah Pavla a jeho táty a že se kvůli mě už nikdy neuvidí. Nedávno přišel o mámu a teď ho chci opustit i já a odvést mu jeho tátu. Nevím, co mám dělat," uzavírá příběh Alice. (Čtenářka si přála zůstat v anonymitě, a proto byla pozměněna jména a fotografie je pouze ilustrativní.)
Co byste paní Alici doporučili vy? Myslíte, že by měla ve vztahu s otcem pokračovat, nebo ho ukončit a vzít si Pavla?
Zdroj: Autorský článek, rozhovor s paní Alicí.
