Kysané zelí se může vyrábět z klasického bílého nebo i červeného hlávkového zelí. Zelí, které projde procesem fermentace, změní strukturu a chuť produktu. Hlavně ale způsobí, že kysané zelí obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Proč si ho ale vyrábět doma, když je možné ho za pár korun koupit?
Výhody domácí výroby
Jednoduchým důvodem, proč dát přednost domácí výrobě kysaného zelí, je fakt, že to kupované nemusí mít v pořádku obsah vitaminů a dalších látek. Během průmyslové výroby a balení do sáčků se zkrátka o kvalitu přijde, což je velká škoda. Výhodou domácí výroby je také to, že můžete chuťově experimentovat a přidávat do zelí různé ingredience, které v průmyslově vyráběném zelí nenajdete.
Co budete potřebovat
Vedle zelí, soli a kmínu už jen obyčejné zavařovačky, potravinovou fólii a gumičky. Budeme totiž vyrábět v malém, což má mnohé výhody. Ocení to ti, kdo nemají sklep a nevadí jim připravovat si čas od času potraviny doma. Zelí si vyrobíte podle potřeby, přebytky uchováte v chladničce a máte vystaráno. Jednou měsíčně výrobu zopakujete a zajistíte si tak zásoby na další období. Pokud budete chtít experimentovat s chutí, pak vězte, že někteří přidávají do zelí cibuli, jiní jablka a další zase kopr. Nebo můžete kombinovat všechny tyto ingredience, případně objevit i další.
Postup
Stejně jako u nakládání do velkého „zelňáku“ potřebujeme zelí nakrouhat. Využít přitom můžeme speciální kruhadlo, ale také si poradíme i s obyčejným ostrým nožem. Když nekrouháme mnoho kilogramů, neměl by to být takový problém. Na kilogram nakrouhaného zelí počítejme asi 20 gramů soli a trochu kmínu. Ostatní ingredience přidávejte dle chuti. Důležité je zelí pořádně stlačit, a to opakovaně, aby pustilo šťávu. Šťáva by měla být ve sklenicích nad zelím, aby zelí nehnilo a neplesnivělo. Kdyby se nevytvořilo dost šťávy přirozenou cestou, zalijte zelí osolenou vychladlou převařenou vodou. Následně sklenice zavíčkujte potravinovou fólií, kterou zajistíte gumičkami.
Kvašení
Proces kvašení se může podle teploty v místnosti nastartovat i poměrně rychle. Od několika hodin do jednoho či maximálně dvou dnů. Poznáte to tak, že se fólie začne nadouvat. Zhruba po pěti dnech potom fólie splaskne, což značí, že kvašení je u konce. Můžeme ho čistým nástrojem umačkat, případně dolijeme, zajistíme opět potravinovou fólií a dáme do chladničky. Zelí bude nejprve tvrdší, ale s postupem času bude ještě dál pracovat a měknout.
Péče o zelí
Pokud budete odebírat ze sklenice zelí postupně, dělejte to vždy zcela čistou vidličkou nebo jiným vhodným nástrojem. Zabráníte tím namnožení bakterií a zavlečení plísní. Pokud by se ztratila voda, můžete tu osolenou opět dolít. Stejným způsobem, jako bylo popsáno zde, se vyrábí i zelí ve velkém. Jen se pěchuje do speciálního hrnce a jako pojistka proti průchodu bakterií a plísní se používá voda ve žlábku u víka hrnce. Tu je třeba pravidelně dolévat, aby nevyschla. Zelí by se mělo uchovávat v chladném sklepě.
Zelí je nejlacinější zdroj vitamínu C
Zelí vám dodá dávku vitamínu C k přežití celé zimy 
