Falšování potravin je staré téměř jako lidstvo samo. A už v dávné minulosti to byl problém, jak můžeme vyčíst už ve starověkých zákonících, které obsahují ustanovení o trestech pro nepoctivé obchodníky. Ostatně i v našich zemích můžeme na podobné tresty narazit. Známým trestem je například veřejné spouštění nepoctivých pekařů z Karlova mostu do Vltavy. A některé potraviny, třeba víno, se falšují už dlouhá staletí.
Dnes se můžeme velmi často setkat třeba s menší obsahem masa v šunce a jiných masných výrobcích, nebo s džemy, které téměř neobsahují ovoce. A velmi časté je falšování medu či ovocných výrobků. Mezi nejčastější případy falšování patří v současné době koření, med, víno a burčák, masné výrobky, olivové oleje, ale třeba i nealkoholické nápoje, které obsahují nejrůznější chemická barviva a konzervační látky.
Jak poznat falešnou potravinu
Pro spotřebitele je to téměř nemožné. Například u vína se k rozboru používá izotopové analýzy a tady nemá spotřebitel prakticky šanci na odhalení falešného výrobku. U jiných potravin, například u medu, jsou někteří specialisté schopni to poznat.
Podle odborníků je dobré zaměřit se na své oblíbené značky a výrobce a občas se podívat na stránky potravinářské inspekce, zda nemá ten či onen výrobek nějaký problém.
Nejčastěji falšované potraviny
Med
Med vede žebříček pančovaných potravin. Nejčastěji se do medu přidává třtinový cukr nebo sirup vyrobený z obilovin. Český med se navíc míchá s nekvalitním, nejčastěji čínským medem. Kvalitní med by neměl být ani zahuštěný, třeba škrobem. Pravý med je tedy jen čistým produktem včel. Nepravý med poznáte i podle toho, že ani po delším čase nekrystalizuje.
Olivový olej
Po medu je to další nejčastěji šizená potravina. Do olivového oleje podvodníci přidávají lacinější oleje jako řepkový, sezamový či konopný. V poslední době se přidává i lískooříškový olej z divokých keřů rostoucích v Turecku. Nápadně levný olivový olej je téměř s jistotou nějak "upravený", třeba přidáním řepkového oleje. V obchodě si nastudujte etiketu a sáhněte raději po oleji z vyšší cenové kategorie a také po takovém, který je v tmavší skleněné láhvi.
Koření
U mleté papriky se například můžeme setkat s přídavkem mletých cihel, do jiných koření se přidávají umělá a někdy i karcinogenní barviva. Nejčastěji se falšuje oregano a šafrán. V případě šafránu se často používá i světlice lékařská (barvířská), která má podobnou barvu.
Kakao a čokoláda
Nejdražší složka, kakaové boby, se nahrazuje levnějšími. Přimíchává se sacharóza nebo pomleté skořápky kakaovníku. Kakaovými slupkami bohužel někteří výrobci nahrazují kakaový prášek ve velkém množství, někdy i desítkami procent podílu z kakaové hmoty. Nejvíce známou metodou falšování je patrně nahrazování kakaového másla levnějšími rostlinnými tuky, které obsahují nevhodné složení mastných kyselin.
Základním vodítkem při nákupech je přitom již samotný název výrobku. Prakticky platí, že cokoli se nenazývá přímo čokoláda, ve skutečnosti také čokoládou není. Příkladem jsou pojmy jako cukrovinka, kakaová pochoutka nebo čokopochoutka, stejně tak jako slovní spojení „z kakaové hmoty“ nebo „s kakaovou příchutí“.
Ovoce a zelenina
Nejčastěji se zaměňuje původ česneku. Největší poptávka je po českém česneku, který bývá nahrazován česnekem z Číny či Španělska. Ovocná složka v džemech se nahrazuje cukrem a želarující látkou nebo levnější ovocnou složkou, zejména jablečnou. Totéž se týká kečupů.
Ryby
Zaměňují se dražší druhy ryb za levnější, nebo ryby lovené v mořích za levnější a méně kvalitní ryby z farmářských chovů. Často se falšuje kaviár. Pravý černý, který je z jeseterových ryb, je velmi drahý. Tak se jednoduše použijí jikry z jiných druhů ryb, které se zabarví. Pokud tedy zakoupíte v supermarketu velké balení kaviáru za pár desetikorun, pak nebude mít s pravým kaviárem opravdu nic společného. U pravého kaviáru může totiž cena přesáhnout i 10 tisíc korun za 250 gramů.
Rada na závěr
Potraviny se falšovaly, falšují a falšovat zřejmě budou. Jen současné metody pančování jsou stále sofistikovanější a spotřebitel je mnohdy bez šancí takovou potravinu poznat. Ale i tak se vyplatí být při nákupech pozorný. A není od věci se na nákup v supermarketu vybavit brýlemi. Je totiž známým trikem, že údaje o složení potraviny jsou tištěny hodně drobným písmem. Čím je výrobek nepoctivější, tím je písmo menší.
Pozor u čokolády. Cokoli se nenazývá přímo čokoláda, ve skutečnosti také čokoládou není.
Je ten je váš extra panenský olej opravdu tím pravým?
