Toxiny jsou pro naše tělo velmi nebezpečné. Pokud se jich v těle nachází vysoké množství, může dojít k změně střevní mikroflóry, k oslabení imunitního systému, zadržování tekutin v organismu, nespavosti, nesprávnému vstřebávání živin i dalším zdravotním komplikacím.
Nebezpečné chemické látky jsou ale dnes bohužel prakticky všudypřítomné. Jednou z těchto látek je i bisfenol A (BPA), který se ponejvíce vyskytoval v plastových obalech potravin, uzávěrech plechovek, kuchyňském nádobí, Tetrapacku, tedy materiálu z něhož se vyrábí nápojové kartony. Pro svou toxicitu bylo jeho užívání v potravinářských obalech v roce 2011 výrazně omezeno. Čeští vědci však zjistili, že bisfenol S (BPS), který se začal používat jako jeho náhrada, je stejný prevít jako jeho jmenovec. A i ten se vyskytuje např. v obalech na bagety, hranolky i burgery či papírových nákupních taškách nebo ubrouscích.
Co je bisfenol A
Bisfenol A (BPA) je průmyslově vyráběná chemická látka, která se běžně používá od 60. let 20. století. Většinou se používá při výrobě polykarbonátových plastů a pryskyřic. Jedná se o toxickou látku se schopností narušovat funkci hormonů. Je součástí řady běžných spotřebních výrobků, ze kterých se však může uvolňovat do prostředí. Díky tomu byl zaznamenán jeho výskyt v ovzduší, ve vodě, ale také v prachu z domácností, v potravinách, v lidské moči, v krvi a v mateřském mléce, a dokonce i v organismu nenarozených dětí. Sečteno a podtrženo: Bisfenoly, jedno které skupiny, představují pro náš organismus skryté a všudypřítomné nebezpečí.
Jaká jsou zdravotní rizika
V posledních letech bylo publikováno množství vědeckých studií, které poukazují na roli, kterou mohou hrát i nízké dávky bisfenolu A při vzniku vážných onemocnění, jako je cukrovka, rakovina prsu u žen nebo rakovina varlat a prostaty u mužů. Největší obavy odborníků vzbuzuje působení bisfenolu A na zdraví novorozenců a malých dětí. Jejich vyvíjející se organismus totiž nemá schopnost odstranit BPA z těla stejně rychle jako je tomu u dospělých.
Jak eliminovat vliv bisfenolu
- Vyhýbejte se jídlu a pití z plechovek, které jsou uvnitř potaženy plastem.
- Neohřívejte jídlo v plastových nádobách.
- Pro skladování potravin v lednici používejte polykarbonátové krabičky, sklo nebo porcelán.
- Nepoužívejte umělohmotné dózy na skladování potravin ve spížích.
- Dětem dávejte do školy pití ve skleněných a nikoli plastových lahvích.
- To samé platí i pro kojenecké lahvičky.
- Vyhněte se papírovým krabicím a kelímkům z fastfoodů. I když to na první pohled nevypadá, obsahují také bisfenol.
Evropská unie zakázala od roku 2011 používat bisfenol A při výrobě kojeneckých lahviček. Ty jsou dnes sice "BPA free", zato obsahují BPS, tedy bisfenol S, který si ve škodlivosti s bisfenolem A příliš nezadá. Bisfenolu se takřka není možné vyhnout. Každodenním kontaktem s nejrůznějšími výrobky si jeho hladinu v organismu neustále doplňujeme. Proto se alespoň snažme jeho přísun co nejvíce omezit.
Jaké je řešení
Snížit hladiny škodlivých látek v organismu můžete díky častější konzumaci a přípravě jídla v domácích podmínkách. Podle studie Susmanna z roku 2019 obsahuje jídlo připravené v domácích podmínkách daleko méně škodlivých látek než jídlo v restauracích a fast foodech. Vyměňte zastávku ve fast foodu cestou z práce za nákup nutričně bohatých potravin a připravte si jídlo doma. Nejen že omezíte příjem potenciálně rizikových látek, ale také můžete několikanásobně ušetřit za nákup potravin.
Nakupujte co nejčerstvější potraviny
Eliminovat škodliviny ze stravy se můžete pokusit díky méně častému používání obalových materiálů na potraviny, což jde ruku v ruce s omezením průmyslově zpracovaných potravin.
Méně krabic, méně plastových obalů. Díky tomu omezíte i možnosti kontaminace organismu dalšími potenciálně nebezpečnými látkami z nekvalitních plastových materiálů, jako jsou například ftaláty. A jako bonus můžete odejít z obchodu se spokojeným pocitem, že jste pro své zdraví i životní prostředí alespoň něco málo udělali.