O tom, jak to měla káva v průběhu historie těžké, už leccos napovídá samotný původ jejího názvu. Vyvinul se z arabského „kah ve“ a znamená omamný nápoj.
Její pravlastí je sice africká Etiopie, skutečnou kolébkou celosvětového obchodu s kávou se ale stal někdy mezi 13. a 14. stoletím Jemen na jihu Arabského poloostrova, kde se začaly kávovníky pěstovat ve velkém. Káva se stala součástí arabské gastronomie a první kavárny zakládali právě Arabové. Káva je již delší dobu středem pozornosti mnoha odborníků a vědců. Mnohé studie jí přiznávají pevné místo v současném zdravém životním stylu. Ovšem zdůrazňují, že jen při jejím mírném pití.
Jak káva prospívá našemu zdraví?
- Káva dodává energii, umožňuje aktivní start do nového dne, větší odhodlání a elán.
- Zlepšuje na dobu asi čtyř hodin vitální kapacitu plic, protože se rozšíří dýchací cesty. Káva tak prospívá i při astmatu.
- Antioxidanty přítomné v kávě chrání tělo proti vzniku neurodegenerativních poruch jako je Parkinsonova nemoc a Alzheimerova choroba.
- Další látky obsažené v kávě chrání proti určitým typům rakoviny, zejména proti rakovině jater, ledvin, prsu, konečníku a močového měchýře.
- Káva brání zánětlivým procesům a tím zlepšuje stav cév a srdce.
Káva blahodárně působí na náš mozek
Šálek kávy nepřináší jen zvýšenou pozornost a soustředění, má dlouhodobý pozitivní vliv i na mentální funkce. Dva šálky kávy denně posilují podle vědců dlouhodobou paměť. Studie provedená na Harvard School of Public Health prokázala o 20 % nižší riziko deprese u žen, které pijí denně 4 šálky kávy. Kofein pozitivně ovlivňuje funkci serotoninu a dopaminu v mozku.
Káva pomáhá při hubnutí
Kofein dokáže potlačit chuť k jídlu a tím pomoci snížit příjem potravy. Poté, co požijeme nějakou potravu, zvláště s obsahem sacharidů, mozek uvolní serotonin a další přenašeče nervových vzruchů (neurotransmitery), jež určují, zda máme hlad, nebo jsme již nasyceni, a mají rovněž relaxační účinek. Nižší hladina serotoninů může stát za rozvojem poruch nálady a vznikem depresí. Tomu se obvykle bráníme tím, že konzumujeme další a další potraviny s obsahem sacharidů, abychom vyvolali stejně libý pocit jako před chvilkou. A nebo si můžeme dát kávu.
Zjednodušeně by se dalo říci, že kofein působí přímo na tukové buňky a nutí je, aby se zmenšovaly. Je známo, že kofein obecně zvyšuje bazální metabolismus (v závislosti na dávce) a částečně snižuje chuť na sladké. Další výhodou je, že kofein podaný 2 až 4 hodiny před fyzickou zátěží zlepšuje využití mastných kyselin z tukových zásob – jinými slovy začíná se dříve a lépe odbourávat zásobní tuk.
Může pití kávy prodloužit život?
Zdá se, že ano. Studie z roku 2017 zjistila významnou souvislost mezi vyšším příjmem kávy a nižším rizikem úmrtí. Nejvýraznější vliv měla káva na snížení rizika jaterních onemocnění, a to u mužů i u žen. Jiné studie poukazují na možný pozitivní vliv kofeinu na kardiovaskulární onemocnění. Pravidelná konzumace 3–5 šálků denně zřejmě přispívá ke snížení rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Tato souvislost ale ještě na definitivní potvrzení čeká.
Káva a její vliv na zdraví je věčné a vděčné téma. Seznam zdravotních benefitů se bude v budoucnu zřejmě i nadále rozšiřovat, neboť vědci s jejím zkoumáním ještě zdaleka neskončili.