Není nad chuť čerstvého ananasu. Když si ho navíc vypěstujete sami, bude vám chutnat dvojnásob. Stačí se držet našich rad a úspěch je prakticky zaručen. Na první květy i plod si sice nějakou tu dobu počkáte, ale výsledek pak bude stát za to. Podle zkušených pěstitelů si na vlastnoručně vypěstovaném plodu budete moci pochutnat asi za tři roky. Ananas není jediná exotická plodina, kterou lze doma vypěstovat.
Vhodné místo pro rostlinu
V prvé řadě byste měli vědět, že vzrostlý ananasovník není žádná malá rostlinka, takže za pár let bude kolem sebe potřebovat trochu více prostoru. Myslete na to už dopředu, aby vás to později nezaskočilo. Když se rostlině bude u vás doma obzvláště dařit, mohou některé listy měřit v budoucnu i kolem jednoho metru.
Máte-li malé děti, poučte je o možném nebezpečí. Na koncích listů ananasovníku jsou drobné háčky, které jsou poměrne dosti ostré. Poranit se o ně může při chvilce nepozornosti i dospělý člověk, natož pak dítě.
Základem úspěchu je kvalitní plod
Zřejmě nejdůležitější je vybrat si v obchodě správný plod. Ananas by měl být co nejčerstvější. Nezáleží ani tak na jeho kráse nebo velikosti. Důležitější je, aby měl co nejvíce čerstvou, nepomačkanou a neoschlou růžici. Je jedno, jak je velká, její velikost zárukou úspěchu není. Růžice musí mít živý, nepoškozený střed. Poznáte to tak, že když za lístky zatáhnete, nesmí jít volně vytrhnout.
Když si plod přinesete domů, je třeba od ananasu oddělit vrcholovou růžici. Jde to dvěma způsoby. Snažší je, když odříznete vršek plodu nožem. Problém ovšem je, že tak učiníte i se zbytkem dužiny, která později ráda uhnívá a celý proces to pak komplikuje. Vhodnější se proto jeví druhý způsob, který je však o něco složitější. Spočívá v odkroucení růžice. Jednou rukou uchopte plod a druhou otočte růžici do strany. Nejde to zrovna lehce, ale námaha se vyplatí. Oddělenou růžici pak opláchněte pod tekoucí vodou. Je třeba totiž odplavit zbytky šťávy z plodu. Poté odtrhejte jeden po druhém dolní malé lístky růžice (alespoň čtyři řady) tak, aby se dole vytvořilo holé místo připomínající holou, tlustou stopku.
Nechte ananas zakořenit
Nejlepší je nachat ananas zakořenit v měkké nebo destilované vodě. Oddělená růžice by měla ve sklenici stát tak, aby byla její spodní holá část ponořená asi centimetr nebo dva ve vodě.
K zakořenění potřebuje ananas teplé místo mimo dosah přímých slunečních paprsků. Vodu do sklenice nezapomeňte postupně podle potřeby dolévat. Do vody můžete přidat i nějaký růstový stimulátor, ale není to nezbytně nutné.
Přibližně za měsíc až za dva začne růžice pouštět velké množství bílých kořínků. V této chvíli přichází čas na zasazení do květináče.
Zasazení do květináče
Jakmile se z růžice vyklubou kořínky, můžete svůj zárodek budoucího ananasovníku zasadit do prvního květináče.
Co se týká zeminy, nejlepší je zahradnický substrát smíchaný s pískem, a to v poměru 2:1 (pH by se mělo pohybovat mezi hodnotami 4,5 až 6,5). Později ananasovník přesaďte ještě do jednoho květináče o průměru asi 25 cm. Přesazovat do větší nádoby by už bylo kontraproduktivní, substrát totiž musí vysychat.
Aby měla rostlina dostatek světla a tepla, vyberte jí místo v blízkosti topení a okna, nejlépe přímo na parapetu. Během horkých letních dnů ovšem naopak ananas chraňte před příliš ostrým přímým sluncem – v tomto období mu vyhovuje polostín. Pokud by vám listy ananasovníku v bytě překážely, je možné je svázat dohromady.
Zálivka a sklizeň
Vodu k zalévání používejte dešťovou či alespoň dobře odstátou. Broméliovité rostliny, k nimž ananas patří, mají rády i zalévání přímo do růžice. Dejte si ale pozor, abyste ananas nepřelili. Mohl by totiž uhnít. Zalévejte proto jen tehdy, když je substrát suchý. Použít můžete i hnojiva rozpuštěná ve vodě a hnojit ananas po celý rok.
Obvykle po třech letech se úspěšný pěstitel dočká plodu, který vyrůstá ze středu rostliny a postupně vystupuje na silné dřevnaté stopce mezi listy. Oboupohlavní květy se opylují samy a postupně se mění ve zdužnatělé lůžko, podobně jako například u jahodníku. Jsou drobné a mají fialovou barvu. Plod zraje asi 5 až 6 měsíců a po celou dobu tvoří rostlina další odnože. Ty odebírejte, aby měla mateční rostlina dost sil. Až začne rostlina žloutnout, můžete teprve sklízet.
Možná se někomu zdá, že tolik času a péče se kvůli jednomu plodu ani nevyplatí. Až ale svůj vlastní plod ochutnáte, pochopíte, že tomu tak není. Jeho chuť je totiž podstatně lepší než v případě kupovaného ananasu. Růžici vašeho vlastnoručně vypěstovaného ananasu si můžete opět uschovat a začít celý postup znovu.
Z ananasu nejprve oddělte růžici a nechte zakořenit ve vodě
Zakořeněný ananas přesaďte do květináče
