"Jakub dal od začátku hodně na vzhled, ale protože jsem vždycky hodně sportovala a dbala o to, jak vypadám, vlastně mi to spíš lichotilo. Jakubova přízeň tak pro mě byla něco jako sladká odměna za práci, kterou odvádím dobře," vzpomíná Bára na chvíle, kdy mezi ní a Kubou bylo ještě všechno v pořádku.
"Vlastně mi Kuba vždycky říkal, že by nikdy nemohl chodit s ošklivou holkou, nebo s holkou, které se třese zadek. Tenkrát jsem to nějak nekomentovala, protože jsem věděla, že já tenhle problém nemám. Spíš mi to přišlo trochu povrchní, ale byl to jeho názor, ne můj," říká Bára. "S Jakubem jsme hodně sportovali a chodili do společnosti, to nás oba hodně bavilo. Teď si i myslím, že se se mnou spíš rád chlubil před ostatníma klukama, než že by mě kdy opravdu miloval," vzpomíná na staré časy Bára.
Jenže pak začala mít Bára problémy se štítnou žlázou, které v jejím věku začaly kdysi trápit i její maminku. I kvůli medikaci začala Bára přibírat a na narůstající váhu měly vliv i následné depresivní stavy. "Jakub mé přibírání hodně těžce nesl a velmi nepatřičně komentoval. V životě by mě nenapadlo, jak krutý dokáže být a jak někoho, o kom tvrdil, že miluje až za hrob, dokáže takhle shazovat," vzpomíná na těžké okamžiky Bára. "V tu dobu jsme se také už několik let snažili o miminko, což se nám bohužel nedařilo. Možná i kvůli mým zdravotním komplikacím, kdo ví. Byla jsem na dně a Kuba mě vůbec nepodržel," vypráví Bára.
Když to došlo tak daleko, že Jakub nechtěl, aby s ním chodila mezi kamarády, rozhodla se s tím Bára něco udělat. "Já jsem navíc ani nepřibrala nějak extra moc. Před zdravotními problémy jsem měla 52 kg a přibrala jsem na 65 kg. Ano, poznat to bylo, ale má váha mi rozhodně nepřipadala nijak extra vysoká, nebyla jsem obézní. Ale Kuba se za mě styděl," pokračuje Bára. "Domluvila jsem se se svým lékařem na vhodném postupu a během půl roku jsem se dostala téměř na svou původní váhu. Jakub se začal chovat jako dřív, ale já jsem věděla, že já už jako dřív nikdy nebudu. Že už ho nemůžu milovat, protože on mě nemiloval ve chvíli, kdy jsem to nejvíc potřebovala," přiznává Bára.
Bára se pomalu vrátila ke sportu. Začala znovu běhat a potkala Michala. "Nejdřív jsme spolu jen běhali a povídali si a já zjistila, že jsem celé mládí promarnila s někým, kdo za to nestál. S někým, komu šlo jen o to, jak vypadám a vůbec ho nezajímalo, jaká doopravdy jsem," uvědomila si Bára. "Asi po měsíci jsem Jakubovi řekla, že už s ním dál být nemůžu a odstěhovala jsem se do pronajatého bytu."
Bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat. S Michalem jsme se začali scházet i mimo běhání, později se k sobě nastěhovali a dnes chovám v náručí jeho měsíčního syna," usmívá se Bára. "A i přesto, že jsem přibrala v těhotenství 15 kg, na mě kouká jako na nejkrásnější ženu svého života a já ho za to miluji," uzavírá příběh Bára. (Čtenářka si přála zůstat v anonymitě, a proto byla pozměněna jména a fotografie je pouze ilustrativní.)
A co si myslíte vy? Je pro vás ve vztahu vzhled důležitý? A do jaké míry?
Zdroj: Autorský článek, rozhovor s paní Barborou.
