Podle tiskové zprávy společnosti Chromozoom, která pomocí rozboru genetické informace pomáhá lidem najít vhodné řešení pro přirozené a zdravé hubnutí, existuje několik typů diet, ovšem ne všechny z nich jsou vhodné pro každého. Měli bychom se vždy řídit tím, na jakou stravu jsme zvyklí a čeho chceme dietou dosáhnout.
1. Nízkosacharidová strava aneb keto a Atkinsonova dieta
Pokud je nějaká dieta opravdu populární, ale zároveň extrémně kontroverzní, je to právě ketogenní dieta. Věděli jste, že byla původně využívaná při léčbě dětské epilepsie? Dnes je však spojována zejména s touhou po štíhlé figuře. Je to druh nízkosacharidové stravy s vyšším obsahem tuku, jejímž hlavním cílem je uvést tělo do stavu takzvané ketózy, ve kterém nemá dostatek krevního cukru, a tak čerpá energii z vlastních tukových zásob.
V poslední době se více mluví také o Atkinsonově dietě, která stejně jako keto dieta upřednostňuje zdravé tuky, ale není tak striktní. Hodně se o ní dočtete třeba na webu atkins.com. Vedle možnosti konzumace malého množství sacharidů, umožňuje také vyšší příjem bílkovin. Na rozdíl od ketogenní diety neudržuje tělo v neustálé ketóze a díky bílkovinám a menšímu množství sacharidů navíc nedochází k tak prudkému poklesu svalové hmoty, který jinak masivní hubnutí obvykle doprovází.
Nástrahy a rizika:
Pokud si stále pohráváte s myšlenkou, že by pro vás nízkosacharidová dieta mohla být tou pravou, zamyslete se nad svým dosavadním stylem stravování. Tím, že je základem jídelníčku nízký příjem sacharidů, je spousta běžných potravin včetně brambor, rýže, těstovin a luštěnin zakázaných. Ačkoliv se rychlý úbytek váhy může zpočátku jevit lákavě, z dlouhodobého hlediska je podle většiny nutričních poradců neudržitelný. Zvlášť u aktivních sportovců. Sacharidy jsou totiž nejen zdrojem energie, ale obsahují také důležité látky (např. vlákninu), bez kterých se naše tělo prostě neobejde.
2. Přerušovaný půst neboli intermittent fasting
Půst se vždy praktikoval z náboženských nebo duchovních důvodů, ale zároveň byl i nedílnou součástí evoluce. Lidé v pravěku neměli ledničky ani supermarkety, a tak byli odkázáni pouze na to, co uloví. Dnes už naštěstí v takových podmínkách nežijeme, potřebu postit se ale máme stále, a to i z důvodu vidiny hubnutí či jiných zdravotních benefitů. Jak tedy přerušovaný půst neboli intermittent fasting probíhá?
Při této populární metodě hraje klíčovou roli čas. Veškeré své jídlo musíte stihnout ve vyhraněném časovém bloku a zbytek dne nejíte. Aby to nebylo tak jednoduché, na výběr máte z několika možností. Nejčastější bývá frekvence 16/8, tedy 16 hodin půstu, 8 hodin jídla. Existují i metody 18/6 nebo 14/10. Někdo navíc přerušovaný půst drží jen ve formě 5:2, kdy je v kalorické restrikci pouze dva dny v týdnu.
Nástrahy a rizika:
Ačkoliv v podstatě nejde ani tak o dietu jako spíše o způsob, jak dosáhnout kalorického deficitu, i zde existují určitá rizika. Přerušovanému půstu by se měli vyhnout osoby, které mají problém s podvýživou nebo příjmem potravy, a také ženy, které se snaží otěhotnět, jsou těhotné nebo kojí. Ideální není ani pro sportovce, kteří preferují trénink ráno. Ti, kteří se spokojí s menší frekvencí jídla o větších porcích, mají vyhráno. Nebudeme si ale nic nalhávat, pozdní skleničce vína nebo občasné večeři s kamarády odolá jen málokdo.
3. Paleo dieta
Paleo dieta si bere za vzor jídelníček našich předků, jehož základ tvoří průmyslově nezpracované potraviny – kvalitní maso, sezónní druhy ovoce a zeleniny, ořechy, semínka nebo vejce. Naopak, můžete rovnou zapomenout na všechny mléčné produkty – tedy kefíry, jogurty nebo tvaroh, ale i obiloviny a luštěniny, jak se můžete dočíst třeba i na webu mayoclinic.org. Nikoho asi nepřekvapí ani informace, že zapovězeny jsou navíc všechny průmyslově zpracované potraviny s velkým obsahem cukru jako sladkosti, džusy s nízkým obsahem ovoce nebo mražené polotovary.
Nástrahy a rizika:
Přestože jde o způsob stravování, který je velmi přirozený a našemu organizmu blízký, i paleo má svá negativa. Jedná se o poměrně jednostranný jídelníček, v němž může chybět řada důležitých živin. Častým problémem je pak deficit vápníku. Stravování neocení ani ti, kteří nejsou zarytými zastánci pravidelné konzumace masa. V neposlední řadě jde také o poměrně výraznou změnu stravovacích návyků, při které může tělo zpočátku postrádat sacharidy.
4. Detoxy a super-očisty
S nastupujícím jarem přichází období různých detoxů a rádoby zdravých očist. Ty mají pomoct vyhnout se jarní únavě, zvýšit celkovou efektivitu a podpořit přirozenou samočistící schopnost těla. Jaká je však realita? Jde spíše o úspěšný marketingový tah než o fungující dietu. Detoxikaci orgánů za nás totiž automaticky provádí játra a ledviny. Několikadenním popíjením ovocných a zeleninových smoothies do sebe sice dostanete velké množství sacharidů, žádný zázrak ale nečekejte.
Nástrahy a rizika:
Výrobci detoxikačních šťáv často lákají na čerstvost těchto výrobků a vysoký obsah vitamínů a vlákniny. Zapomínají však na to, že těmto tekutým fenoménům často schází dostatek bílkovin a zdraví prospěšných tuků. V praxi to znamená, že takový detox strávíte tak akorát s pocitem hladu, únavou, sníženou produktivitou a vysokým úbytkem svalové hmoty. Přestože jsou sacharidy v našem jídelníčků důležité, pokud nejsou vyvážené dalšími prospěšnými látkami, nepřináší tělu žádný užitek.
5. Středomořská dieta
Středomořská neboli mediteránská dieta odkazuje na zdravé životní návyky lidí ze zemí hraničících se Středozemním mořem, jako je Řecko, Itálie nebo Španělsko, jak uvádí například i web healthline.com. Pokud si ale představujete odpolední siestu na pláži s drinkem v ruce, nenechte se zmást. Tento stravovací trend je založen především na konzumaci čerstvého ovoce, zeleniny, ořechů, semínek, luštěnin a obilovin. Z masa pak u středomořské kuchyně převažují zejména ryby a mořské plody, které jsou doplněny o vysoký podíl nenasycených tuků, nejčastěji v podobě olivového oleje. Naopak, s červeným masem a mléčnými nápoji se můžete předem rozloučit.
Nástrahy a rizika:
Oproti ostatním způsobům stravování je mediteránský jídelníček poměrně kvalitní a vyvážený, navíc je vzhledem k variabilitě i dlouhodobě udržitelný. I zde lze samozřejmě najít drobné výtky. Kvůli omezení červeného masa byste teoreticky mohli mít nižší hladinu železa. V důsledku nižší konzumace mléčných výrobků je nutné si také hlídat vápník. Ten se ale nachází i v oříšcích a dalších potravinách. Nejvíce ho však je v máku.
Zdroj: TZ Chromoozom, healthline.com, atkins.com, mayoclinic.org.
