Zdraví

Podívali jsme se na zoubek nesmyslnému mýtu o soli. Je neuvěřitelné, kolik lidí mu věří

Sůl potřebujeme k tomu, abychom přežili

autor

Erika Tomanová

12. dubna 2021

 
FOTO / Pixabay Congerdesign
Ze všech stran slyšíme, že je nadměrné solení nezdravé a jak je vhodné omezit ho na minimum nebo úplně. Sůl je prý nebezpečná pro náš srdeční systém, škodí mozku a přispívá k vysokému krevnímu tlaku. Ale je to skutečně pravda?
Reklama

Sůl patří k lidstvu od nepaměti. Již v dávných dobách se vozila po obchodních cestách a využívala k dochucování pokrmů. A patřila mezi velmi ceněné komodity. V poslední době jsme ale často přesvědčováni, že je škodlivá a zejména má velmi negativní vliv na krevní tlak a činnost ledvin. Tato rizika jsou ale jen omezená. Sůl potřebujeme k tomu, abychom přežili. Je nebezpečné tvrdit, že bez solení by nám bylo lépe a byli bychom zdravější. Mnozí pak v honbě za zdravím sůl vyloučí z jídelníčku úplně, nebo omezí na takové minimum, že to pro organismus vůbec není dobré, spíše naopak.

Sůl potřebujeme k tomu, abychom přežili

Sodík, který je spolu s chlórem obsažen ve známé sloučenině NaCl, tedy v kuchyňské soli, je pro správné fungování našeho těla nezbytný. Podílí se totiž v těle na mnoha procesech. Hraje důležitou roli při udržování rovnováhy mezi tekutinami uvnitř buněk a v mezibuněčném prostoru, je nezbytný pro přenos nervových vzruchů a kontrakci svalů a rovněž má funkci při mezibuněčných membránových přenosech. Omezovat drasticky jeho příjem tak našemu tělu spíše uškodí.  A jak je to tedy se solí, kterou používáme k dochucování pokrmů? Škodíme si nebo naopak svému zdraví prospíváme?

Sůl a zdraví

Podle specialistů na zdravé srdce však mnozí odpůrci soli zapomínají na jednu věc. Solení je samo o sobě potřebné, a to z mnoha nejrůznějších důvodů, které jsme shora uvedli. Je to jako se vším. Příjem soli by měl být rovnovážný. Nadměrný ale i nedostatečný příjem soli je pro lidský organismus škodlivý.

Pokud máme totiž nedostatek soli, máme větší chuť na cukr. Tělo začne v tu chvíli uvolňovat více inzulínu, který zadržuje tuk. Hrozí tak nejen riziko nárůstu hmotnosti, ale i rozvoje diabetu typu II.

  • Sůl naše tělo potřebuje, neboť snižuje riziko mrtvice a infarktu.
  • Díky soli je lepší i absorpce vitaminů.
  • Sůl zvyšuje schopnost soustředit se a chrání ledviny. 

O soli jako o prostředku zvedajícím krevní tlak se mluvilo dlouhá léta. Ale i to je z části jen mýtus, který neplatí vždy a za všech okolností. Například Korejci, kteří mají jednu z nejvyšších spotřeb soli na světě, patří mezi národy s nejzdravější oběhovou soustavou a nejmenším počtem chorob srdce a cév.

Kolik soli potřebujeme

Jde samozřejmě vždy o to, zda mluvíme jen o potřebě sodíku či  obecně o spotřebě kuchyňské soli. Musíme rozeznávat naprosté minimum od dávek pro těžce fyzicky pracujícího člověka nebo sportovce. A roli pochopitelně hraje i počasí. Při vyšších teplotách sůl vylučujeme potem a spotřeba je tedy poněkud vyšší.

Naše tělo je totiž zařízeno tak, že když se hodně potíme, tak přestáváme vnímat určité pokrmy jako slané a máme potřebu si je dosolit. To je v pořádku. Tak si doplníme chybějící sodík. Problém je, když je tento signál způsoben ztrátou chuti. Pak si tělo naopak zahltíme solí a způsobíme si mnohé potíže.

Abychom se ale mohli podle něčeho orientovat, můžeme říct, že tělo běžně potřebuje asi 500 mg sodíku denně. Maximální dávka, kterou stanovila světová zdravotnická organizace jako bezpečnou, je potom kolem 2 gramů. To odpovídá asi 5 gramům soli, což je zhruba jedna malá kávová lžička. Do tohoto množství bychom se měli vejít, pochopitelně při započítání veškerého příjmu, tedy i např. v pečivu, sýrech, uzeninách apod. Menší, než uvedený příjem soli se nedoporučuje. Nejnovější analýzy  a studie před radikálním snížením spotřeby soli dokonce varují.

Podle některých odborníků je čas, aby se skoncovalo se solí jako naším nepřítelem. Pokud tedy chceme být zdraví a chceme, aby náš organismus fungoval bez problémů. Sůl v přiměřeném množství náš organizmus zkrátka ke svému správnému fungování potřebuje. Radikální snižování její spotřeby ke zdraví určitě nevede. Spíše naopak. 

 
Vstoupit do diskuze
Další zajímavé články