Zdraví

Emocionální přejídání je cesta do záhuby. Jídlo by se mělo vychutnávat a ne jím léčit špatnou náladu

Jídlo neumí léčit splíny a přejídání je umí dokonce vytvářet

autor

Kateřina Kofroňová

18. listopadu 2021

 
FOTO / Unsplash
Dát si občas něco nezdravého není ničím výjimečným a dělá to někdy každý z nás. Pár kostiček čokolády, mistička chipsů a jiné nepříliš zdravé pochutiny jsou občas zkrátka potřeba a pokud si je výjimečně dáme, nijak své zdraví neohrožujeme. Problém nastává ve chvíli, když nám naše tělo vysílá signály, které nás nutí jíst bez pocitu hladu velké množství potravin, a to hlavně ve chvílích, kdy se necítíme v psychické pohodě.
Reklama

Při emočním jedení dochází často k tomu, že máme problém rozeznat mezi fyzickým pocitem hladu a jinými signály, které nás nutí dát si něco k jídlu z jakéhokoliv jiného důvodu. Tím důvodem bývá nejčastěji aktuálně prožívaná deprese, špatná nálada nebo vztek. Doslova dochází k zajídání špatného psychického stavu něčím velmi chutným.

Emoční přejídání je nemoc a musí se léčit

Jídlo není lék

V tuto chvíli se stává z jídla lék na špatnou náladu, čímž není a nikdy nebylo. Jídlo má sloužit k uspokojení pocitu hladu a po nasycení již není potřeba. V případě emočního jedení jídlo nemá schopnost uspokojit toho, kdo ho právě konzumuje. Pokud máte pocit, že by mohlo být emoční jedení váš problém, pojďte se podívat, jak jej jednoznačně poznáte a jak mu dát navždy sbohem.

Příznaky emocionálního jedení

Existuje několik náznaků, podle kterých poznat, že se vás emocionální jedení a přejídání týká. Pokud vícekrát odpovíte ano, je na čase se k problému postavit čelem.

Náhlé touhy po jídle

Fyzický pocit hladu se vyvíjí pozvolna. Oběd, svačina nebo večeře vás sice na chvíli zasytí, ale po nějaké době opět dojde k narůstajícímu pocitu hladu. Uspokojit vás pak mohou rozmanité druhy jídla, která zaplní váš prázdný žaludek a ukojí tak pocit hladu. Naproti tomu emocionální jedení přijde z ničeho nic a nutí vás dát si něco hned, abyste se cítili lépe. Jako byste v hlavě slyšeli, že teď si musíte něco dát, nebo zešílíte. Pocit většinou přichází se špatnou náladou, stresem nebo smutkem.

Chuť pouze na něco

Nejen, že se vaše chutě objeví náhle, ale navíc se většinou týkají jedné konkrétní potraviny. Nechcete jen tak něco sníst, protože máte hlad. Cítíte, že potřebujete sníst čokoládu hned teď, protože to je to jediné, co vás dokáže uspokojit. Toto už je jasný signál, že se jedná o emoční jedení.

Přejídání

Dalším znakem emočního stravování je přejídání. Můžete mít pocit, že potřebujete hned teď sníst čokoládu, abyste se cítili spokojeni, ale její konzumace vás vlastně neuspokojuje. Proto lidé, kteří trpí emočním jedením, dokážou sníst dané potraviny obrovské množství, aniž by to vedlo k pocitu nasycení. Důsledkem toho bývá výrazný přírůstek na váze.

Pocit hanby nebo viny

Dalším znakem, který většinou přichází jako následek tohoto způsobu stravování, je pocit hanby a studu. Emocionální jedení tudíž nutně vede k emocionálnímu utrpení, což už je vážný psychický problém, kvůli kterému si mnozí lidé mohou připadat méněcenní a zbyteční.

Jak zvládat emoční hlad

V první řadě je vždy důležité si problém uvědomit a hlavně přiznat. Dalším krokem musí nutně být touha po jeho odstranění, který musíte udělat rovněž pouze vy. Je nutné se začít na jídlo plně soustředit a nenechat se při něm ničím rozptylovat. Zapnutá televize, rádio, počítač nebo telefonát s kamarádkou vás přenese úplně někam jinam a ani si neuvědomujete, že jíte. Dalším krokem by mělo být vyřazení spouštěčů. Váš život není jen jídlo a je mnoho dalších věcí, které vás mohou rozveselit.

Když cítíte, že na vás jde splín, snažte se udělat něco, co vás přivede na jiné myšlenky. Zavolejte kamarádce, sejděte se s mámou na kávu, jděte se psem, pusťte si oblíbenou písničku a zatancujte si, zacvičte si, jděte se hrabat na zahradu do hlíny, hezky se namalujte. Zkrátka najděte něco, co vám vykouzlí úsměv na rtech a nezničí vám zdraví nebo figuru. Když zaměstnáte mozek jinou aktivitou, nebudete se utápět ve smutku, stresu nebo vzteku a přijdete na jiné myšlenky. Po určité době získáte od situace odstup a nadhled a můžete se k řešení problému postavit úplně jinak.

Zdroj: health.clevelandclinic.org, denik.cz.

Další zajímavé články